Letouny, jejichž používání výrazně rozšířil nynější prezident Barack Obama, již v Pákistánu či Afghánistánu zabily stovky nepřátelských bojovníků. I přestože se kampaň považuje za úspěšnou, přistoupili Američané z diplomatických ohledů k některým ústupkům, uvedl dnes list The Wall Street Journal (WSJ).

Nová pravidla jsou podle něj výsledkem dlouhodobých sporů některých armádních činitelů a představitelů amerického ministerstva zahraničí s Ústřední zpravodajskou službou, která bezpilotní program vede a chce mít volnou ruku při pronásledování členů povstaleckého hnutí Taliban. Bílý dům program během léta podrobil revizi, do které zasahoval i Obama. Šetření leteckou kampaň CIA nakonec podpořilo, podrobilo ji ale přísnějším podmínkám.

„Zvedli laťku. V CIA si nyní musejí být zatraceně jistí, jestli se (nasazení bezpilotního letadla) vyplatí,“ řekl WSJ nejmenovaný vysoce postavený americký činitel. Podle nových pravidel má při rozhodování o útocích větší slovo ministerstvo zahraničí. Pákistánští představitelé také budou dopředu vědět o více operacích. CIA také souhlasila s tím, že odloží akce během návštěv pákistánských činitelů v USA.

Někteří představitelé americké administrativy nicméně v rozhovorech s reportéry The Wall Street Journalu nová pravidla nepovažovali za tolik zásadní. Jejich dopad na skutečné operace podle nich bude minimální, protože laťka pro povolování útoků i dosud byla setrvale vysoko. „I když se nyní bude v úvahu brát více věcí, má program ve Washingtonu stále silnou podporu a bude stejně agresivní jako dříve,“ uvedl jeden z nich.

Obama loni program CIA rozšířil na 14 „oběžných drah“ bezpilotních letounů

Každou z nich obvykle obsluhují tři stroje, což stačí na nepřetržitou kontrolu kmenových území v Pákistánu. Letadla jsou vyzbrojena raketami Hellfire.

Bezpilotní program se podle WSJ z technické zvláštnosti stal klíčovým prvkem americké politiky národní bezpečnosti. Letecká kampaň již od Obamova nástupu do úřadu zabila přes 1500 podezřelých povstaleckých bojovníků. Někteří kritici v americké administrativě ale účinnost programu zpochybňují. CIA podle nich nebere v úvahu diplomatické škody způsobené útoky na velké skupiny méně významných bojovníků a negativní dopady kampaně na veřejné mínění v Pákistánu.