Podle dnešních německých médií to vyplynulo ze čtvrtečního berlínského jednání ministrů vnitra německého předsednictví, zástupců Evropské komise a USA, a to i přes trvající rozdílné pohledy.

Německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble nevylučuje, že se řešení najde už do 30. dubna, kdy se ve Washingtonu uskuteční pravidelný summit EU-USA. Americký ministr vnitřní bezpečnosti Michael Chertoff tak optimistický není, ale soudí, že se "záležitost upraví v příštích třech měsících".

Spojené státy požadují na transatlantických linkách od roku 2003 informace o cestujících od leteckých společností jako prevenci proti teroristickým útokům. Kromě jmen například chtějí adresy, telefonní čísla, údaje o úvěrových kartách a platebních transakcích. Celkem jde o 34 různých dat, které aerolinky musejí poskytnout americkým úřadům vzápětí po odletu letadla do USA. Pokud Američané informace nedostanou včas, hrozí leteckým společnostem vysokými pokutami a ztrátou přistávacích práv.

Sporná je v tomto převádění údajů ochrana dat. "Máme právo trvat na informacích, které potřebujeme," říká Chertoff. Pokud by USA podle něj tyto údaje dostávaly už před teroristickými útoky z 11. září 2011, měly by poznatky o kontaktech mezi 19 únosci letadel.

EU i USA jsou zajedno v tom, že data lze využívat jen pro boj s kriminalitou a terorismem. Otevřené ale zůstává, kdo má mít k nim přístup a kdo na ně má dohlížet. EU má problém s tím, že ve Spojených státech neexistuje centrální úřad na ochranu dat.

"Soubor 34 dat, které se dosud do USA předávají, je příliš velký," stěžuje si zmocněnec německé vlády pro ochranu dat Peter Schaar. Kromě toho se USA snaží údaje ukládat nikoli předpokládané tři a půl roku, ale 30 let.

Zatímco EU chce dospět ke společné dohodě, Američané nevylučují i jinou představu, a to separátní dohody s leteckými společnostmi. Komisař EU Franco Frattini před dvoustrannými dohodami varuje. Letecké společnosti nebo jednotlivé státy by podle něj měly horší vyjednávací pozici než EU jako celek a musely by příliš ustupovat.

Unie také prý chce vymoci od USA závazné přísliby, co bude dál s předanými daty. Podle Frattiniho chce dosáhnout jednotných standardů pro všech 27 členských zemí.