Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád přivítal úmysl Spojených států obnovit americkou diplomatickou misi v Teheránu.

Připomnělo se mu dlouhých 444 dnů z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy skupina radikálních íránských studentů zadržovala na ambasádě USA dvaapadesát diplomatů a veškeré americké akce vůči režimu ajatolláha Chomejního byly tehdy paralyzovány.

Washington nijak neskrývá nedůvěru, kterou chová k íránskému jadernému programu, a Bílý dům nevylučuje, že by v případě potřeby zasáhl proti Teheránu vojensky.

Tento týden dokonce proskočily zprávy, že poblíž kurdské vesnice Halabdža, na kterou v roce 1988 během války s Íránem zaútočil Saddám Husajn yperitem, budují USA základnu, jež by se mohla stát východiskem amerického útoku proti Íránu.

Spojené státy zvažují podle informací britského deníku The Guardian, že zpočátku zřídí misi „zastupující americké zájmy“, jakou mají dnes kupříkladu na Kubě. Minulý týden hovořil o tomto záměru v Kongresu náměstek ministryně zahraničí USA William Burns.

USA vyřizují nyní své záležitosti v Íránu pomocí britského zastupitelství, Teherán využívá ke stejným účelům pákistánské velvyslanectví ve Washingtonu.