Neurobiolog Joe Tsien v článku uveřejněném v prestižním časopise Neuron uvádí, že klíčovou roli při vybavovacím procesu má protein αCaMKII, který je hlavním přenašečem signálů v mozku.

Tsien dokázal, že pokud se hladina tohoto proteinu nadměrně zvýší, konkrétní vzpomínka se zcela vymaže.

„I když jsou vzpomínky zásadní pro přežití a adaptaci, výběrové odstranění člověka omezujících reminiscencí, jako je například traumatický zážitek z války nebo nežádoucí strach, by mohlo pomoci mnoha lidem, aby žili lepší život,“ vysvětlil Tsien.

V rámci experimentu jeho tým uzavíral geneticky speciálně „upravenou“ myš na určité místo, kde ji opakovaně vystavoval mírným elektrošokům.

Myš si toto místo automaticky spojovala s emocionálně nepříjemným prožitkem, takže v ní vyvolávalo reflexivní strach, aniž by jí hrozily elektrošoky.

Vědci následně v mozku myši uměle zvýšili hladinu proteinu αalfaCaMKII, následkem čehož traumatizující vzpomínka rychle zmizela a myš už nejevila známky nepokoje.

Mezilidské vztahy se tak neřeší

Při dalším pokusu bylo myši předloženo několik předmětů na hraní. Stejnou metodou se podařilo vymazat z její paměti vzpomínku na jeden z nich. Myš měla následně dojem, že je konfrontována se zcela novým předmětem.

„Lidský mozek je velmi komplexní a výrazně odlišný od myšího. Proto si myslím, že je nemožné něco podobného provést u člověka. Ačkoli, pokud k tomu dojde za mého života, nedivil bych se,“ připouští možnosti budoucí chemické léčby traumat Tsien.

„Pokud se ale někdo domnívá, že se zbaví vazby na jinou osobu tím, že spolkne pilulku, aby osobu vymazal z paměti, samozřejmě se mýlí,“ dodal Tsien.