Říkalo se mu "nejhledanější terorista světa". Usáma bin Ládin, potomek prominentní saúdskoarabské rodiny a spoluzakladatel militantní islámské teroristické organizace al-Káida, byl spojován s desítkami teroristických útoků po celém světě, včetně toho "nejslavnějšího", náletu unesených dopravních letadel do Světového obchodního centra a do Pentagonu 11. září 2001.

Po stopě teroristy

Když Spojené státy v odvetě za tento útok provedly invazi do Afghánistánu a svrhly hnutí Tálibán, které podle tehdejšího amerického prezidenta George Bushe poskytovalo teroristům zázemí a ukrývalo i samotného bin Ládina, podařilo se šéfovi al-Káidy uniknout zajetí a na několik let se ztratit z očí veřejnosti.

Ne však úplně. Čas od času se přihlásil formou videonahrávek, jimiž dál mobilizoval své příznivce. V říjnu roku 2004, necelý týden před americkými prezidentskými volbami, se v jedné takové nahrávce znovu přihlásil k odpovědnosti za útoky z 11. září (tu střídavě popíral a připouštěl, nikdy však nebyl za tento čin právně obviněn). V roce 2008 zase na jiném videu pohrozil odvetou za smrt Palestinců v pásmu Gazy a v roce 2009 trochu zabrnkal na nervy novému americkému prezidentovi Baracku Obamovi, když nechal zveřejnit video, na němž hlásal, že boj al-Káidy nekončí.

Americké síly po bin Ládinovi pátraly hlavně v oblasti kolem hranice mezi Afghánistánem a Pákistánem, protože podle analytiků tajných služeb zvolil s největší pravděpodobností úkryt v jedné z těchto dvou zemí. Dlouho však nemohly zachytit stopu.

V roce 2009 se rozšířily spekulace, že je již po smrti což následně prohlásil také pákistánský prezident Alí Zardárí. Americká vláda v témže roce veřejně připustila, že nemá dostatek zpráv o teroristově pobytu, nadále ale upozorňovala na to, že by měl být v Afghánistánu nebo v Pákistánu.

Mohl to být i krycí manévr, protože americké tajné služby v tu dobu již dva roky sledovaly kurýra al-Káidy Abu Ahmeda al-Kuwaitiho, na něhož je v roce 2007 upozornili vězni držení ve věznici Guantanámo. A právě tento muž je v srpnu 2010 nevědomky zavedl až k samotné rezidenci bin Ládina poblíž pákistánského města Abbottábad, jež se nacházela necelé dva kilometry od tamější vojenské akademie.

Záhadný dům

Dům, v němž se šéf teroristické organizace skrýval, byl postaven v roce 2006 a podle pozdějších informací zveřejněných CNN se zdál agentům tajné služby z několika důvodů nápadný.

Byl podstatně větší než ostatní domy v dané oblasti a jeho hodnotu odhadovali odborníci až na milion dolarů. Překvapivě však nebyl připojen ani k telefonním ani k internetovým službám.

Žilo v něm přibližně 24 lidí, přesto z něj však nebyly vynášeny žádné odpadky - obyvatelé je raději spalovali.

Budova také byla dost složitě zabezpečena - obklopovala ji 3,5 až 5,5 metru vysoká zeď s korunou z ostnatého drátu a dovnitř vedly jen dvě bezpečnostně zajištěné brány.

Lidé uvnitř budovy se chovali tak, že to naznačovalo společné bydlení několika rodin, přičemž jedna z nich odpovídala svou strukturou tomu, co se vědělo o rodině bin Ládina.

Americká tajná služba CIA všechny tyto podezřelé okolnosti vyhodnotila a její verdikt zněl: ano, je pravděpodobné, že bin Ládin je uvnitř. Tento závěr také ještě v září 2010 sdělila americkému prezidentovi Barracku Obamovi.

Od té chvíle se už pozornost agentů i vojáků soustředila výhradně na dům v Abbottábadu a v únoru 2011 označily všechny zúčastněné složky získané informace za dostatečně silné na to, aby se začal plánovat zásah proti budově.

Ranní útok

V období od začátku března do konce dubna 2011 se pak celkem pětkrát sešla Národní bezpečnostní rada USA, aby projednala a schválila vojenskou operaci, jejímž cílem byl přepad domu a bin Ládinovo zajetí nebo likvidace. Dne 29. dubna 2011 v 8.20 vydal tehdejší prezident Obama rozkaz k útoku.

Akce začala tři dny na to. V časných ranních hodinách 2. května zaútočila proti domu skupina 25 příslušníků Navy Seals, jež k místu dopravily dva bojové vrtulníky Black Hawk (Černý jestřáb). Vnější zeď prolomili vojáci za pomoci trhaviny, načež v přízemí vypukla přestřelka. Během střelby se vojáci postupně probojovali i do druhého a třetího patra třípatrové budovy.

Bin Ládin byl podle pozdějších zpráv zlikvidován v posledních pěti až deseti minutách boje, a to střelnou ranou do hlavy. Kromě něj zahynuli v domě ještě tři další muži, včetně jeho syna, a jedna žena. Tiskový mluvčí Bílého domu Jay Carney později upřesnil, že žena zahynula už v prvním patře, takže nebyla v tu chvíli s teroristou, a že bin Ládin sám sice nebyl ozbrojen, ale "kladl odpor". Celá operace trvala necelých čtyřicet minut.

Totožnost hledaného šéfa al-Káidy potvrdila podle později zveřejněných zpráv jedna z jeho manželek a také odebrané vzorky DNA. Mrtvý zakladatel teroristické organizace byl ještě téhož dne pohřben do moře svržením z paluby vojenské lodi Carl Vinson v Arabském moři. Pohřeb provázel hodinový obřad, vedený podle islámského práva.

Zabíjel by dál

Ačkoli mluvčí Tálibánu smrt "šejka Usámy bin Ládina" okamžitě zpochybnil a zdůraznil, že "nejbližší zdroje ze šejkova okolí" smrt nepotvrdily, rozhodl se americký prezident Obama podle Carneye nezveřejňovat fotografie bin Ládinova mrtvého těla. Al-Káida nicméně i tak vydala 6. května 2011 prostřednictvím džihádistických internetových fór prohlášení, v němž smrt svého zakladatele přiznala.

Americké síly zajistily při operaci v budově podle CNN řadu datových médií, včetně deseti pevných disků, pěti počítačů a více než stovky úložných zařízení (disků, DVD a flash disků). Vyplynulo z nich, že terorista plánoval další útoky a že byl až do konce života v těsném spojení s hnutím Tálibán.

Toto hnutí se také brzy na to přihlásilo ke dvěma sebevražedným atentátům s následkem více než 70 mrtvých, k nimž došlo v Pákistánu dne 13. května v odvetě za bin Ládinovu smrt. O deset dní později provedlo útok na pákistánskou vojenskou základnu v Karáčí, při němž byli zabiti čtyři příslušníci pákistánských ozbrojených složek