Napětí mezi Izraelem a Íránem není nic nového. Ne vždy tomu tak ale bylo. Teherán byl jeden z prvních, který Izrael v roce 1948 uznal jako stát. Problémy začaly až poté, co v Íránu v roce 1979 proběhla revoluce a stal se z něj náboženský stát. Od té doby Izraelce viděl jako okupanty palestinského území.

Írán letecky zaútočil na Izrael:

Írán zaútočil na Izrael drony a balistickými raketami
Írán vyslal na Izrael drony. Většina z nich byla zničena, pomohli i spojenci

Obě země spolu od převratu v Íránu vedly zástupnou válku. Využívaly při ní jiných stran a zemí, aby pokračovaly v konfliktu. Víkendový útok Teheránu je podle odborníka Ahrona Bregmana první, který Írán provedl z vlastního území. „Je to historická událost,“ řekl deníku The New York Times (NYT).

Írán do té doby útočil jen prostřednictvím svých spojenců. Mezi ně patří například libanonská organizace Hizballáh neboli Strana Boží. Hlavní strategie Izraele podle NYT vypadala tak, že prováděl atentáty na armádní vůdce Íránu a jeho nukleární vědce.

Strach z jaderných zbraní

Izrael v srpnu roku 2019 pojal podezření, že se Írán snaží vytvořit zásoby jaderných zbraní. Podle analytiků proto raketami zaútočil v Sýrii, dronem udeřil na základnu Hizballáhu v Libanonu a vzdušně zaútočil na město Al-Káim v Iráku, kde zabil velitele iráckých milicí podporovaných Íránem.

Video z útoku Íránu na Izrael:

Zdroj: Youtube

V této době také Izrael oficiálně obvinil Írán z toho, že se snaží dovážet zbraně do Libanonu přes Irák a severní Sýrii. Útoky se snažil dát Teheránu i jeho spojencům najevo, že na svých hranicích flotilu jaderných zbraní tolerovat nebude.

Smrt íránského esa

V lednu 2020 se Izrael těšil z toho, že Američané v iráckém Bagdádu zabili generálmajora Kásima Sulejmáního. Tohoto muže svět považoval za jednoho z nejvlivnějších představitelů Íránu. Velel speciální jednotce Quds v revoluční gardě a pro Írán byla jeho smrt velkou ranou.

Íránské síly v pomstě udeřily na dvě americké základny v Iráku. Zranily při tom přes sto amerických vojáků.

Další vzájemné útoky

V červenci 2021 se ocitl pod útokem ropný tanker u pobřeží Ománu, který měla pod svou správou izraelská společnost. Podle této firmy a tří izraelských představitelů při útoku zemřeli dva členové posádky. Dva z těchto zdrojů pak tvrdily, že za úderem stojí Írán.

Ten útok oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil, ale íránská státní televize zároveň odvysílala, že incident byl reakcí na izraelský úder v Sýrii.

V listopadu 2020 Izrael zabil íránského jaderného vědce a generála Mohsena Fachrízádeha a v květnu 2022 plukovníka Sajáda Chodaje.

Rok 2023

Po útoku teroristické organizace Hamás na Izrael 7. října 2023 a následných úderů Hútíů v Rudém moři se začali světoví lídři obávat toho, že na Blízkém východě vypukne otevřený konflikt. Poté, co Izrael začal bombardovat Gazu, Teherán výrazně zintenzivnil své vlastní útoky.

Koncem loňského roku Írán obvinil Izrael ze zabití brigádního generála Rázího Músávího, který zemřel při raketovém útoku v Sýrii. Generál Músáví byl blízký kolega Sulejmáního a údajně dohlížel na dodávky zbraní Hizballáhu. Izrael se k útoku oficiálně nepřiznal.

Odpovídáme na nejdůležitější otázky ohledně útoku Íránu na Izrael:

Útok Íránu na Izrael vyvolal v Teheránu nadšené reakce
Vše o útoku Íránu na Izrael: Proč začal, jaká bude reakce Jeruzaléma a spojenců

Hned na začátku ledna letošního roku zemřel při útoku na předměstí libanonského Bejrútu vůdce Hamásu Sálih Arúrí a další dva jeho velitelé. Byl to první atentát na vysokého představitele tohoto hnutí mimo Západní břeh Jordánu a Gazu. Hamás, Libanon i Spojené státy ho připisují Izraeli. Ten ale útok opět veřejně nepotvrdil.

Smrt Arúrího vyvolala intenzivnější útoky Hizballáhu. Izrael při své odvetě zabil několik vůdců této organizace.

Otevřený útok 

Izrael letos v březnu zaútočil v jižním Libanonu. Dronem trefil auto, ve kterém zemřel nejméně jeden člověk, kterého úřady identifikovaly jako zástupce velitele raketové jednotky Hizballáhu Aliho Abdula Hassana Naima. Jeho identitu potvrdila i sama Strana Boží. K jeho smrti ovšem neuvedla žádné detaily.

V ten samý den údajně Izrael zaútočil i v severní Sýrii nedaleko města Aleppo. Podle stanice BBC tam zemřelo přes 40 lidí. Syrská observatoř pro lidská práva sídlící v Británii uvedla, že zemřelo 36 syrských vojáků, sedm bojovníků Hizballáhu a jeden Syřan z proíránské milice. Izrael se k úderu opět nevyjádřil.

Izraelský útok na Libanon:

Zdroj: Youtube

O tři dny později zaútočil židovský stát na konzulát v syrském Damašku. Zabil při tom tři vrchní íránské velitele a čtyři důstojníky. „Izrael zašel příliš daleko, když zabil íránského generála na diplomatické půdě,“ řekl deníku The Guardian vojenský sociolog Yagil Levy.

Írán v reakci na útok v sobotu 13. dubna vyslal do Izraele na 300 raket a dronů. „Tato operace mohla být mnohem větší. Omezili jsme ji ale tak, aby odpovídala útoku na velvyslanectví v Sýrii,“ sdělil velitel revolučních gard Hosejn Salámí listu India Express.