Ačkoliv je Írán dědicem dávné slávy starověké perské říše, na dnešním Blízkém východě mu přinejmenším od islámské revoluce v roce 1979 zbývalo postavení outsidera. Americký deník The New York Times pozamenal, že takový je úděl země, která v arabsky hovořící oblasti vyznávající sunnitský islám mluví persky a drží se šíitské verze islámu.

Napětí mezi Íránem a Izraelem v noci na neděli vyústilo v otevřený útok:

Jedna z balistických raket, které Írán odpálil na Izrael
Konflikt na Blízkém východě: Co vše předcházelo otevřenému útoku Íránu na Izrael

List poukazuje, že právě mezi šíitskými souvěrci si Írán většinou hledá spojence. Protože jde často o skupiny ve svých zemích odstrčené na okraj, pomáhá z nich formovat ozbrojené síly. Ty pak podporuje penězi, dodávkami zbraní i výcvikem.

Právě kvůli jeho postavení na okraji si, navzdory sunnitskému vyznání, vybral za spojence i palestinský Hamás, který po desítkách let bojů s Izraelem loni 7. října spáchal masový teroristický útok na jihu země, kde zavraždil přes 1200 lidí. Izrael odpověděl vpádem do Pásma Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu za cíl tažení označuje úplnou likvidaci Hamásu, po půl roce bojů ale ofenzíva zůstává bez zřejmého výsledku.

Za nejstarší, největší a nejlepší zahraniční skupinu navázanou na Írán označily The New York Times libanonský Hizballáh. Podle analytiků předčí svou kázní a organizovaností řadu pravidelných armád v regionu.

Proč zaútočil Íránu na Izrael a jaký to bude mít dopad:

Útok Íránu na Izrael vyvolal v Teheránu nadšené reakce
Vše o útoku Íránu na Izrael: Proč začal, jaká bude reakce Jeruzaléma a spojenců

Pod vlivem sousedního Íránu je také řada ozbrojených skupin, které nyní formálně spadají do širšího bezpečnostního aparátu Iráku. Zbraně a výcvik poskytuje teheránský režim také jemenským Hútíúm, povstaleckému uskupení, které téměř deset let ovládá většinu země a v poslední době získává pozornost útoky na lodě v Rudém moři.

New York Times připomínají také dlouhodobé angažmá teheránského režimu v Sýrii. V zemi operují dvě skupiny přímo řízené tajnou službou jeho revolučních gard a podporu dostávají i další.

Válečná dividenda z Ukrajiny

Deník The Washington Post na základě rozhovorů se zbrojními experty a činiteli západních a blízkovýchodních zpravodajských služeb poukázal na prohlubující se strategické partnerství Teheránu s Moskvou. Jde o výsledek úzké spolupráce při podpoře ruské agrese na Ukrajině, která začala dodávkami raket a dronů a pokračuje jejich společnou výrobou a modernizací.

„Už se nejedná o dynamiku mezi klientem a patronem, v níž všechny páky drží Rusko. Tyto změny přináší výhody Íráncům. V jejich vztahu už nejde jen o dodávky věcí, dochází k přenosu poznatků, nehmotným ziskům,“ řekla listu expertka Hanna Notte z kanadského programu pro výzkum nešíření zbraní.

Zdroj: Youtube

Zdroje ze zpravodajských služeb navíc podle novin poukazují, že Írán se snaží získat jak nové stíhací bombardéry Su-35, tak novější systémy protivzdušné obrany S-400. Zatím ale není zřejmé, zda již nějaké dodávky obdržel.

„Nasazení S-400 by rozhodně z íránského vzdušeného prostoru udělalo nebezpečnější místo. A to je důležité v době, kdy se íránský režim rychle a bez kontroly blíží k dokončení vývoje jaderné bomby,“ řekl listu Can Kasapoglu z washingtonského think tanku Hudson Institute. Nové systémy totiž v některých verzích obsahují nástroje k překonání stealth technologií moderních letadel.

Dlouhý stín jaderné hrozby

Experti na kontrolu zbrojení se podle londýnských The Times obávají, že nedělní útok proti Izraeli může Írán nasměrovat k uspíšení jeho dlouholetého jaderného programu. Stovky raket a dronů totiž Izrael se spojenci bezpečně zlikvidoval. „Záměrně okázalý ale ne fatální útok ve skutečnosti odhalil meze íránské odstrašující síly. Írán nikdy nebyl blíž rozhodnutí opatřit si jadernou zbraň jako definitivní odstrašení,“ řekl Timesům expert na Írán Ali Vaez z organizace International Crisis Group.

V roce 1976 se izraelská rozvědka rozhodla zničit írácký jaderný reaktor al-Tuwaita:

Irácký reaktor Osirak před izraelským útokem
Neudeříme-li, zničí oni nás. Před 40 lety Izrael letecky napadl irácký reaktor

Podle další expertky Kelsey Davenportové má Írán technické schopnosti pro výrobu dostatku obohaceného uranu a technické prostředky pro výrobu samotné zbraně, dvacet let ale nedělal klíčové kroky k její produkci a neprovedl ani jaderný test.

Írán nyní podle expertů zvažuje jednak hrozbu další izolace a pravděpodobné války s Izraelem, pokud by se rozhodl ve vývoji pokračovat. „Pokud jde o schopnosti, jsou velmi blízko. Všechny komponenty nutné k sestavení jaderné hlavice mají. Nepadlo ale politické rozhodnutí. Myslím, že nejsme v situaci, kdy by se Írán rozhodl hlavici vyrobit, protože by za to mohl draze zaplatit,“ řekl Timesům expert na Írán z washingtonského Blízkovýchodního institutu Abdolrasool Divsallar.

Zdroj: Youtube

Na druhé straně mohou sehrát roli zkušenosti právě ze dvou let bojů na Ukrajině. „Dříve mohl Írán chápat jaderný program více jako vyjednávací páku. Po dvou letech války na Ukrajině mohou někteří stratégové v Teheránu mít za to, že jaderné odstrašení poskytuje Rusku určitou ochranu jeho pozice vůči Západu,“ řekla Timesům Sanam Vakilová z britského think tanku Chatham House.