„Nechtěli jsme vyvolat rozhořčení,“ dušoval se v rozhovoru pro agenturu AFP provozní ředitel muzea Jamie Misbah. Instituce chce podle něj především vzdělávat. Podotkl, že na expozici si dosud nikdo nestěžoval.
Hitlera v životní velikosti umístěného před branami Osvětimi s ikonickým nápisem „Arbeit macht frei“ však mnozí návštěvníci vnímali jako jednoznačnou výzvu k pořízení selfie. Na jedné z nich napodobuje skupina chlapců v oranžových uniformách nacistický pozdrav.
Podle Rabbiho Abrahama Coopera z Centra Simona Wiesenthala bylo na inkriminované instalaci špatně úplně všechno. „Stěží nacházím slova, jak je to celé opovrženíhodné,“ uvedl pro agenturu AP. Pozadí označil za nechutné, vysmívající se obětem, které branami Osvětimi prošly jen jedinkrát.
Zatímco většina kritiků připisovala voskového Hitlera pouhému nedostatku historického povědomí a cítění, Andreas Harsono z lidskoprávní organizace Human Rights Watch zašel ještě dál. Podle něj jde o výraz antisemitismu, který v nejlidnatější muslimské zemi světa zapouští své kořeny. V nedalekém městě Bandung musela totiž před necelým rokem zavřít kavárna s nacistickou tématikou.
