Demonstranti odmítající globalizaci světa pochodovali v tričkách s nápisy „Ne G8“ a „Ať bůh zničí Ameriku“ a mávali rudými komunistickým vlajkami. Na protestní akce je svezly autobusy z celé Itálie.

Pochodovali pokojně obcemi, které zemětřesení 6. dubna téměř srovnalo se zemí, k branám historického centra Aquily, jež je stále pokryto ruinami. Ohlášený protestní pochod provázela přísná bezpečnostní opatření kvůli obavám, aby nepřerostlo v násilí.

Odpůrci G8 naplánovali demonstrace v Římě, Aquile a dalších městech. Většina z nich měla pokojný průběh, i když v metropoli došlo v předvečer zahájení summitu ke střetům s policií.

Páteční pochod v Aquile se konal na opačné straně města než summit. Demonstranti kráčeli pod transparenty s nápisy „G8 je zemětřesení“, kritizovali vládu za to, že se rozhodla pořádat summit ve městě zničeném zemětřesením.

Italský premiér Silvio Berlusconi si vybral toto město záměrně, aby upozornil na obtížnou situaci města a omezil možnosti opakování násilných střetů, které provázely obdobný summit v roce 2001 v Janově. Tehdy si nepokoje vyžádaly jeden lidský život a vedly ke značným materiálním škodám ve městě.

Někteří obyvatelé a opozice kritizují konání summitu v Aquile, protože to podle nich ubírá čas a zdroje nutné na obnovu města a okolních oblastí zdevastovaných zemětřesením. Dubnové zemětřesení v Aquile si vyžádalo na 300 lidských životů. V oblasti byla zaznamenána řada následných otřesů, naposledy ve středu. Nad Aquilou dosud visí obrovský nápis „Yes we camp“ (Ano, táboříme), jímž chtějí místní obyvatelé světu připomenout, že tisíce lidí v Aquile a okolí dosud žije ve stanových táborech.

V pátek skončil třídenní summit skupiny G8. Přinášíme přehled hlavních závěrů vrcholné schůzky:

Potravinová bezpečnost

Jediná oblast, v níž se světoví lídři dohodli v míře větší, než se předpokládalo. Slíbili 20 miliard dolarů v příštích třech letech k podnícení zemědělských investic v nejchudších zemích v rámci boje proti hladu. Až do schůzky se očekávalo, že částka bude pouze 15 miliard dolarů.

Americký prezident Barack Obama tlačil na to, aby se důraz položil spíš na zemědělskou investiční pomoc než na mimořádnou potravinovou pomoc. Washington dá k dispozici k těmto účelům 3,5 miliardy dolarů.

Snížení emisí

G8 chtěla zmírnit rozdíly ve snižování emisí skleníkových plynů a fondů pro technologie s nízkými emisemi oxidu uhličitého v rámci příprav na prosincovou schůzku o paktu OSN o klimatických změnách, jež měl nahradit kjótský protokol. Ale lídrům G8 se nepodařilo přesvědčit Indii a Čínu, aby se připojily k závazku omezit emise skleníkých plynů do roku 2050 o 50 procent.

Nakonec dohoda G8 o snížení imisí skleníkových plynů o 80 procent do roku 2050 byla zpochybněna jen pár hodin poté, co byla oznámena, když Kanada se dala slyšet, že jde o ambiciózní cíl, a Rusko rovnou řeklo, že ho nebude moci splnit.

Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna pokrok v otázce boje proti klimatickým změnám, dosažený na summitu, „není dostatečný“.

Obchod

Další oblast, v níž se očekával větší pokrok. Skupiny G8, G5, Jižní Korea, Egypt, a Austrálie se dohodly, že dokončí dlouho zmrazená obchodní jednání o další liberalizaci světového obchodu v Dauhá v roce 2010 a že uspořádají ministerskou schůzku ještě před zářijovým summitem skupiny G20 v USA.

Finanční a ekonomická krize

Situace zůstává nejistá a významná rizika hospodářské a finanční stability přetrvávají. S globálním oživením nelze zatím počítat.

Ropa

Francouzské a britské náměty o nutnosti regulovat energetické trhy, aby se omezila jejich nestálost, zůstaly jen v rovině diskuse. Rusko a Kanada vyjádřily názor, že takovým způsobem spravovat trhy je nemožné.