Že byl Irák rekordmanem v počtu dní, kdy byla v zemi politická krize v podobě bezvládí, se dalo pochopit. V případě tak vyspělé země, jako je Belgie, těžko.

Ale je to tak – v Belgii ve čtvrtek „slavili“ (nebo spíš se tomu vysmívali) 249 dní bezvládí. Vyrovnali irácký rekord.

„Konečně světovými šampióny!“ vtipkoval na titulní straně deník De Standaard s fotografií fotbalových fanoušků. Lidé v zemi pojídačů hranolek zorganizovali i „hranolkovou revoluci“, tedy slavili rozdáváním hranolek zdarma. Ale i pochodem s 249 skoro nahými lidmi v Gentu (venku bylo jen šest stupňů nad nulou).

„Organizátoři se stále pokoušejí získat víza pro iráckou delegaci, aby nám odevzdala světový pohár,“ utahovali si z politiků podle deníku Sme organizátoři akce v Gentu.

Rozpory mezi Vlámy a Valony trvají

Belgickým politikům se nedaří sestavit vládu od voleb ze 13. června. Příčinou jsou trvající rozpory mezi Vlámy a Valony. Vleklá krize oživila a vyhrotila úvahy o rozpadu federativního belgického státu, který tvoří Vlámsko, frankofonní Valonsko a dvojjazyčný Brusel.

V ulicích se prodávala vlámská i valonská piva. „Chceme ukázat našim valonským kamarádům, že jsme proti separatismu. Vlámové a frankofonní obyvatelé mají stejné sociální a ekonomické problémy,“ prohlásil třiadvacetiletý vlámský student biologie Günter Kathagen.

S ostatními provolával, že v jednotě je síla a že Belgie je nedělitelná.

Není to první ironická akce: jak výzva neholit se, tak burcování jedné senátorky, aby manželky odmítaly sex s politiky, dokud krize neskončí, nezabraly.

V neposlední řadě jde o peníze

Dohoda navíc není na dohled ani po „hranolkové revoluci“. Král Albert II. ve středu prodloužil o další dva týdny lhůtu, kterou dal prozatímnímu ministru financí Didieru Reyndersovi k prozkoumání možností dospět k nějaké dohodě. Reynders je už šestý politik, který se o to pokouší. Teprve v případě, že by tento předběžný průzkum dospěl ke kladnému výsledku, by začaly vlastní pokusy o sestavení vlády.

Jde o peníze: bohatší a lidnatější Flandry odmítají „sponzorovat“ chudší Valonsko. To se zase obává, že změna pravomocí regionů, která by Vlámy uspokojila, by znamenala další krok k rozpadu země, na němž by Valoni údajně nejvíc prodělali.

Krize v politice neprospívá celému hospodářství. Země bojuje se zadlužením a s obavami světových trhů.

Čtěte také: Výzva belgickým politikům: Bez vlády nebude sex