Jde zřejmě o jeho jediné vyobrazení v pravoslavném kostele na území Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska. Fresku podle agentury Belta odborníci datují do 12. století.

Na vyobrazení českého knížete narazili restaurátoři při obnově klášterního komplexu v Polocku, který leží asi 200 kilometrů severně od Minska. Freska s českým světcem byla odkryta pod dvěma vrstvami maleb z 19. století ve Spaso-Preobraženském kostele, který je součástí nevelkého středověkého Spaso-Jevfrosinského ženského kláštera.

Klášter založila v roce 1125 kněžna Jefrosinija Polocká, považovaná za praprapravnučku velkoknížete Kyjevské Rusi, světce a státníka Vladimira, který do Ruska přinesl křesťanství.

Restaurátoři nejprve odhalili portréty svatých Borise a Gleba, které označili za vůbec nejstarší vyobrazení těchto pravoslavných světců. Pravý šok ale podle člena skupiny restaurátorů Vladimira Sarabjanova přišel ve chvíli, kdy v postavě vyobrazené na protější straně kostela identifikovali svatého Václava.

„Je to zcela výjimečný nález, lze jednoznačně říci, že jde o jediné vyobrazení tohoto českého světce v pravoslavných kostelech na území Ruska, Běloruska a Ukrajiny,“ řekl agentuře Belta Sarabjanov.

Skutečnost, že Václav se ocitl ve společnosti dvou pravoslavných světců, není podle ruského odborníka nelogická – všichni tři světci zemřeli rukou bratrovraha. Záhadou ale zůstává, proč autor fresky umístil na zeď chrámu v dalekém Polocku právě českého světce. Serebjanov vyslovil domněnku, že by snad svatý Václav mohl nějakým způsobem být spřízněn s polockým knížecím rodem.

„Až se v Čechách dozvědí, že v běloruském Polocku našli obraz jejich hlavního světce, procesí českých poutníků bude nekonečné,“ soudí ruský restaurátor.

Plocha fresek v polockém klášteře je neobvykle rozsáhlá, přesahuje 200 čtverečních metrů. Obnovena z nich byla zatím necelá třetina. Na freskách pracují už řadu let odborníci z Běloruska a od roku 2006 i z Ruska.

Autorem středověkých maleb je podle expertů neznámý byzantský umělec, který své dílo vytvářel pod přímým dohledem zakladatelky kláštera Jefrosinije. Některé fresky jsou ozvěnou hlubokých teologických a filozofických úvah raného středověku, což podle odborníků potvrzuje široké kontakty polockého kláštera se zahraničím.

Klášter v Polocku prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která má komplex alespoň částečně vrátit do stavu před stavebními úpravami jezuitů v 18. století. Restaurační a stavební práce mají skončit v roce 2015, každoročně podle agentury Belta na ně vláda uvolňuje částku jedné miliardy běloruských rublů (3,3 milionu korun).