Donald Trump se ještě před summitem setkal s představiteli Evropské unie – předsedou Rady Evropy Donaldem Tuskem a předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Byl to však jen neformální předstřel tvrdých půtek na půdě vojenské organizace. Evropa by od Trumpa ráda slyšela jasnější postoj k Rusku a k ruské anexi Krymu. Žádné zásadní vyjádření ale od nástupu Trumpa do Bílého domu zatím nezaznělo. A nedošlo k tomu ani po Trumpově schůzce s Tuskem a Junckerem.

Donald Tusk naopak konstatoval, že v náhledu na Rusko se EU a Trump přinejmenším liší. Tusk vyjádřil podstatně skeptičtější názory na osobnost ruského prezidenta Vladimira Putina, než jaký zastává americký prezident. Předseda Rady Evropy však řekl, že v názorech na konflikt na Ukrajině ve shodě jsou.

Mimo shodné postoje, jak prozradil Tusk po setkání s Trumpem, je i evropský a americký postoj ke globálnímu klimatu a obchodu.
Důležitá budou nejen Trumpova společná setkání se všemi zástupci členských zemí, to hlavní se zřejmě odehraje ve dvoustranných rozhovorech, která se v Bruselu očekávají. Britská premiérka Theresa Mayová chce probrat únik informací o atentátu v Manchesteru do amerických médií. Německo je na kordy s Tureckem, které navíc přerušilo spolupráci s NATO a pokud by v resistenci pokračovalo, jihovýchodní křídlo NATO by bylo v podstatě paralyzované.

Podle politického geografa Michaila Romancova z Fakulty sociálních věd FF UK Praha bude nejzajímavější právě schůzka německé kancléřky Angely Merkelové s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Německá politička je sice na jednání s „alfasamci" Erdoganova typu zvyklá, ale výsledky jednání nelze předjímat. Zvláště po tom, co před ústavním referendem zvolil Erdogan vůči Německu dosti ostrá prohlášení o „nacismu".

Spojenci, plaťte!

Donald Trump vystoupil jako první před slavnostním zahajovacím ceremoniálem summitu, když odhaloval před novou centrálou NATO symbolický pomník z 11. září 2001. Připomněl svým spojencům, že "členové dluží za léta obrovské částky a neplatí spravedlivý podíl" do alianční pokladny. Upozornil, že závazek, který byl dohodnut, nesplňuje 23 z 28 států. "Není to spravedlivé vůči lidu a daňovým polatníkům Spojených států.," řekl doslova.

V souvislosti s atentátem v Manchesteru uvedl, že Islámský stát a terorismus musí být zastaven "na cestě", ne až po činu. Trumpova slova o boji s terorismem přicházejí ve chvíli, kdy by se NATO mělo zařadit do aliance 68 zemí proti Islámskému státu a v čele této aliance by měly být právě Spojené státy. Přitom Německo a Francie mají výhrady k tomu, aby se jejich armády zapojovaly do dalších ozbrojených konfliktů ve světě.

V Bruselu se Donald Trump potkal ještě s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kterému především poblahopřál ke zvolení. Také tito dva politici se rozcházejí ve svém pohledu na ekologii. Zatímco Macron je pro důslednou ochranu klimatu, Trump už v předvolební kampani dal najevo, že ho více zajímají ekonomické výsledky.

NATO bude pevnější a rozhodnější

Během zahajovacího projevu před summitem (hned po Donaldzu Trumpovi) uvedl generální tejemník NATO Jens Stoltenberg, že aliance prošla od svého založení několika zlomovými okamžiky. Jedním z nich byl pád Berlínské zdi, kdy se z nepřátel stali spojenci. Aliance se změnila i poté, kdy do světového dění zasáhl terorismus, nejdřív v Afghánistánu, potom i jinde ve světě. "Je nás 28 a zanedlouho nás bude 29," uvedl Stoltenberg a přivítal slovy "dobro došli" premiéra Černé Hory Duška Markoviče. Jeho země je krátce před přijetím do Severoatlantické aliance. 

"Naše aliance bude jendotnější, pevnější a rozhodnější," řekl v závěru generální tajemník NATO.

Součástí slavnostního zahájení bylo odhalení památníku, jehož součástí je ocelový nosník ze 107. patra Světového obchodního centra v New Yorku, které bylo zničeno po teroristických útocích 11. září 2011.

Během prohlídky nového sídla NATO zaujal Trump nevybíravým gestem, kdy odstrčil před sebou stojícího premiéra Černé Hory Duška Markoviče a postavil se před něho. Na sociálních sítích se záběry dočkaly stovek reakcí.