Na nález narazili obyvatelé vesnice ležící poblíž čínského Ťing-čou zhruba před pěti lety, mezi odbornou veřejnost se však informace dostala až nyní zásluhou časopisu Chinese Cultural Relics.

Zbytky kostí byly ukryté v bedně nalezené ve sklepení pod buddhistickým chrámem v čínské provincii Chu-pej. Nápis na nádobě tvrdí, že je mniši v chrámu pohřbili 22. června 1013 a patří Buddhovi, který zemřel v roce 543 před naším letopočtem. 

Otázka, zda nalezené ostatky skutečně patří zakladateli buddhistického učení Siddhárthu Gautamovi, zůstane patrně navždy nezodpovězena. Na místě archeologických vykopávek bylo objeveno také 260 dvoumetrových soch, odborníci si však nejsou jisti, zda byly pohřbené společně s ostatky. 

„Objevení soch i ostatků přináší nové informace o počátcích buddhistického učení. Pro mnoho buddhistů může mít nález přes tisíc let starých ostatků obrovský duchovní význam a to bez ohledu na jejich nejasný původ,“ konstatuje vědecký zpravodajský portál ScienceAlert.

Podle dostupných informací shromáždili mniši z kláštera Mañjuśrī přes dva tisíce relikvií tvořených krystaly, jež vznikly po spalování Buddhy a dalších svatých. Ty pak pohřbili v chrámu společně se zachovalými zuby a kostmi, které by měli patřit právě Buddhovi. 

Není však zcela jasné, jak se čínští mniši k ostatkům starověkého učence dostali. Podle obecně uznávaných biografií prožil Siddhártha Gautama většinu svého života v nepálském Kapilavistu. Po svém osvícení desítky let cestoval po Nepálu a Indii, než v roce 543 před naším letopočtem zemřel v indické Kušinagaře. Následně byly jeho kosti spáleny a rozděleny mezi členy královské rodiny. Jejich další osud je zahalen rouškou tajemství.

V roce 2016 objevili čínští archeologové část lebky, která údajně patřila Buddhovi. Kost byla ukryta ve zlaté krabičce ukryté uvnitř zmenšené kopie hmoždíře nalezeného ve sklepě pod buddhistickým chrámem ve východočínském Pchan-ťinu.