Muzeum Anny Frankové v Amsterdamu teď rozluštilo další dvě stránky z dívčina deníku, který poprvé vyšel tiskem v roce 1947 a od té doby byl přeložen do více než 60 jazyků.

Nově objevené pasáže byly až dosud zakryté hnědým papírem. Muzeum informovalo, že text se týká choulostivých témat, jako je lidská sexualita, antikoncepce či menstruace. Tedy věcí, jež dospívající Annu trápily stejně jako strach z hitlerovské zvůle a pobytu v uzavřeném prostoru.

Dvojí cenzura

Poté, co byla celá rodina odhalena a poslána do koncentračních táborů, dostal se deník do rukou Annina otce Otto Franka, který jako jediný deportaci přežil. Anna zemřela v patnácti letech v táboře Bergen-Belsen.

Cenný dokument má několik verzí. Původní zápisky Anna časem přepracovala a stylisticky vylepšila. První nizozemský vydavatel určité pasáže (včetně těch erotických, kterých je v dívčiných zápiscích vícero) odstranil. Otto Frank si zase nepřál zveřejnit ty úseky textu, z nichž vyplývá, že si nerozuměl s manželkou. Teprve později vyšel deník uceleně.

Jak ale dokládá nález amsterdamského muzea, pátrání po definitivním znění ještě neskončilo. Zástupci muzea uvedli, že experti v deníku rozluštili dalších „pět přeškrtnutých vět, čtyři lechtivé vtipy a 33 řádků na téma sexuální výchovy a prostituce“.

Anna ve svých úvahách promlouvá k imaginárnímu příteli. „Občas si představuji, že někdo přijde a požádá mě, abych ho poučila o záležitostech sexu,“ líčí, načež se pustí do popisu „rytmických pohybů“. Zamýšlí se i nad řemeslem prostitutek. „V Paříži na to mají veliké domy,“ píše.