Zuby jsou podle expertů staré 400.000 let. Dosud nejstarší známé pozůstatky moderního člověka z východní Afriky, která je i z těchto důvodů považována za "kolébku lidstva", jsou přitom o polovinu mladší. Izraelští badatelé objevili tyto zuby nedaleko lokality Roš Haajin již v roce 2006. Jejich stáří určili pomocí výzkumu půdních vrstev, následně je studovali za pomoci rentgenových paprsků a CT skenování.

Kompletní změna názoru na evoluci?

Tyto zuby podle expertů vykazují podobné znaky jako zuby příslušníků Homo sapiens, které byly v Izraeli nalezeny již dříve v severním pohoří Karmel či na lokalitě Kafceh v blízkosti Nazaretu. Ty jsou však datované do doby jen asi 100.000 - 80.000 let před současností. Vedoucí archeologického týmu Avi Gofer podle agentury AP uvedl, že pokud se potvrdí, že zuby skutečně patří člověku moderního typu, "změní to kompletně dosavadní názor na evoluci" člověka.

"Tento závěr je velmi vzrušující," prohlásil dále Gofer. Dodal, že je však zapotřebí dalšího výzkumu. Těchto osm zubů bude nyní studováno ve spolupráci s mezinárodním vědeckým týmem. Odborník na prehistorii z Cambridgeské univerzity Paul Mellars konstatoval, že uvedená studie vzešla od renomovaných expertů a nález je důležitý, protože pochází z období, ze kterého jsou podobné nálezy vzácné. Bylo by ovšem podle něj předčasné tvrdit, že jde skutečně o pozůstatky moderního člověka.

Lebka by řekla více

Zuby jsou totiž pro určení typu hominida poněkud problematickou indicií, případný nález lebky by v této věci poskytl lepší možnosti. Gofer však vyjádřil naději, že jeho tým během dalšího výzkumu najde i lebky a kosti z postkraniální části skeletu daných jedinců. Nalezené zuby je podle Mellarse na základě dosavadních zjištění pravděpodobnější přičíst neandertálcům, vývojovým "bratrancům" moderního člověka.

Převážná část paleoantropologů dnes souhlasí s teorií, že moderní lidé a neandertálci pocházejí ze stejného prapředka, který žil v Africe před 700.000 lety. Jedna skupina jeho potomků migrovala do Evropy, kde se vyvinula v neandertálce, jejichž poslední stopy mizí asi před 28.000 lety na Gibraltaru. Další skupina potomků setrvala v Africe a vyvinula se v moderní lidi Homo sapiens. Odtud se podle teorie Out of Africa (Ven z Afriky) moderní lidé rozšířili do dalších částí světa. Prehistorická jeskyně Kesem byla jako archeologická lokalita objevena v roce 2000 a vykopávky tam začaly v roce 2004. Společně s nálezem zubů zde byly vykopány například i kamenné úštěpy používané prehistorickými lidmi ke krájení masa.