Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Kanadě nejsou "homorodiče" nijak diskriminováni

Montreal - „Chtěla bych mít maminku, ale nechtěla bych přijít ani o své dva tatínky," říká Frida, šestiletá dívenka černé pleti. Nezdá se, že by ji tato otázka nějak vzrušovala, nebo jí snad bránila v jejím radostném skotačení, píše agentura AFP. Jejími rodiči jsou dva Quebečané.

31.1.2013 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Hezká, usměvavá a živá Frida si hraje ve velkém obývacím pokoji se svým čtyřletým bratříčkem Julesem, rovněž tmavé pleti a celým rozesmátým. Je čas jít do postýlky, ale učitel Laurent Demers a policista Stevens LeBlanc na obě děti hledí tolerantně.

Přijetí zákona

Zatímco ve Francii začal parlament projednávat návrh zákona umožňujícího sňatky homosexuálů a adopci dětí takovými páry, v Kanadě to byly soudy, které považovaly zákaz takových sňatků za diskriminační a přiměly Quebec, aby v roce 2002 přijal zákon o registrovaném partnerství, a v roce 2005 celou Kanadu, aby homosexuálům umožnila sňatky.

„Byli jsme šestnáctým párem gayů, který v Quebecu adoptoval dítě, ale prvním, kterému svěřili holčičku," pyšní se Stevens. Frida přišla do jejich domu jako dvouměsíční v prosinci 2006. Julesovi byly teprve čtyři dny, když jej v červenci 2008 přijali.

Dohoda s biologickými rodiči

Pokaždé mohli adopci uzavřít do dvou let, protože souhlasili s procedurou spočívající v tom, že si děti vezmou jako „přijímací rodina" a pak budou čekat, zda je bude možné adoptovat, ať již na základě dohody s biologickými rodiči, nebo na základě soudního rozhodnutí. V takovém případě ovšem páru homosexuálů hrozí, že bude čekat dlouho a dokonce se nemusí ani dočkat.

Další výhodou bylo to, že Laurent a Stevens projevili ochotu adoptovat děti tmavé pleti.

„Potenciální adoptivní rodiče často chtějí ´růžové miminko´, čerstvě narozené, hezké a zdravé. To je určitý narcisismus," prohlašuje Michel Carignan, šéf adoptivního úřadu v Montrealu v letech 2002–2009. Vyřizoval první žádosti homosexuálních rodičů po schválení zákona v roce 2002.

„Homosexuální páry, které jsou samy nositeli jisté odlišnosti, bývají ochotny adoptovat děti, které se něčím liší, děti tmavé pleti, problémové, starší. Proto jejich žádosti bývají vyřízeny rychleji," uvádí.

"Normální" rodiče

Výzkumy z posledních deseti let neukázaly žádný rozdíl mezi dětmi adoptovanými homosexuály a „normálními" rodiči.

Dnes je každý třetí pár žádající o adopci dětí homosexuální, podotýká Louise Dumaisová, která Carignana v čele montrealského adoptivního úřadu vystřídala.

Adopce homosexuálními rodiči, legální od roku 2002, se během tří let stala běžnou a v quebecké společnosti nevyvolává ani viditelnou opozici, ani podiv.

Nejvíce o adopci žádají gayové

Většina uchazečů o adopci dítěte jsou gayové. Lesby totiž mohou požádat o umělé oplodnění, které je v Quebecu od roku 2010 zdarma, uvádí ředitelka Koalice homosexuálních rodin v Quebecu Mona Greenbaumová. Během 15 let její organizace registrovala 1300 rodin.

S mezinárodní adopcí nelze počítat: žádná země na světě nepřipouští, aby její děti byly adoptovány zahraničními homosexuály, upřesňuje Greenbaumová. Sama vychovává dva syny, kteří se narodili díky inseminaci na jedné americké klinice.

Každý homosexuální pár má svůj jedinečný příběh. Jedno však mají společné: žádný se v quebecké společnosti nesetkal s negativní reakcí. V nemocnici, ve škole či v obchodech nikdo nejedná s takovou rodinou jako s nějakým nenormálním zjevem.

Anna, pětiletá blondýnka s modrýma očima, má dvě maminky, Charlottu Semblatovou z Francie a Genevivu Guindonovou z Quebecu. Její kamarádi ve školce ji přijímají podle sociologů velmi přirozeně, ba i s jistou žárlivostí, že má dvě maminky.

„Co říkáš, Anno, když se tě kamarádi ptají, proč nemáš tatínka?" Že je to tak, jak to je," směje se dívenka.

Autor: ČTK

31.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
18

E-neschopenka. Další promarněná šance?

Jiří Běhounek.
15

Sjezd ČSSD se uskuteční již v únoru, o post šéfa se hlásí Běhounek

AKTUALIZOVÁNO

Bendl ostrouhal. Soud přepočítal hlasy a ve sněmovně jej střídá Kupka

Na pondělní ustavující schůzi půjde za středočeskou ODS čtveřice politiků ve složení Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Vojtěch Munzar – a Martin Kupka. Původně ohlášené ohájení poslaneckého mandátu historicky prvním středočeským hejtmanem a pozdějším ministrem Petrem Bendlem tedy neplatí. 

Poprvé se sejdou noví poslanci. Vondráček z ANO bude předsedou sněmovny

/FOTOGALERIE/ Dnes usednou do svých lavic nově zvolení poslanci. Budou zastupovat devět stran a hnutí, což je v historii ČR maximum. Nejvíc – 78 mandátů – získalo ANO Andreje Babiše. Druhá ODS má 25 křesel. I tato dominance vítězného subjektu je politické novum. Stejně jako fakt, že žádná z dalších stran (kromě Okamurovy SPD) nechce do vlády.

Svět žen, odvaha žít a pojídání duší. Festival divadla německého jazyka startuje

Alles klar? To je motto dalšího ročníku přehlídky divadla německého jazyka, kterou včera otevřely dvě inscenace v Karlíně a Národním divadle.   

Prázdné budovy mění na komunitní domy. Penzistům nabízí tvořivé dílny i tančení

Prázdné školy i nefunkční kina se znovu naplní, a to natrvalo. Nejen v jihomoravském příhraničí se totiž mění na takzvané komunitní domy, kde nacházejí nové bydlení aktivní penzisté. „Je tady dobrý kolektiv, pěkná zahrada a prostředí vůbec. K dispozici máme sušárnu, prádelnu a pohybové centrum. Prostě všechno, co člověk potřebuje,“ svěřila se například Pavla Godiaková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT