Na jedné straně dva tisíce ruských žoldnéřů „Wagnerovy armády“, za kterou stojí Putinův chráněnec, ruský oligarcha Jevgenij Prigožin, ale spíše samotný Kreml. A proti nim elitní jednotky turecké armády, po USA druhé největší v NATO, které se včera začaly rozmisťovat v Libyi.

Rusové bojují na straně vzbouřenců Libyjské národní armády generála Chalífy Haftara, Turci v čele s vysokými armádními důstojníky vyrazili pomoci mezinárodně uznávané libyjské vládě se sídlem v Tripolisu. Zatím není známo, kolik vojáků na základě dohody s oficiální libyjskou vládou Turci rozmístí ani jakými zbraněmi budou vybaveni. V severoafrické zemi každopádně opět hrozí střet mezi ruskými a tureckými ozbrojenými silami, který se v Sýrii podařilo odvrátit jen díky vytrvalému diplomatickému úsilí Moskvy i Ankary.

V Libyi ale na rozdíl od Sýrie nejsou žádné ruské regulérní armádní jednotky, ale pouze ruští žoldnéři. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se i proto tváří, že s Kremlem není o čem vyjednávat.

Rusko dělá pravý opak toho, co říká

Rusko sice tvrdí, že je „připraveno k rozhovorům, které by vedly k uklidnění situace v Libyi“, ale podle vlády v Tripolisu Kreml „dělá pravý opak toho, co říká“.

Možnost jednat o Sýrii mezi čtyřma očima bude mít ruský prezident Vladimir Putin už dnes, kdy přijíždí do Istanbulu. Tam se uvádí do provozu plynovod Turks Stream, který má přivádět ruský plyn do Turecka a pak dále na Balkán. Jak napsala agentura TASS, Putin s Erdoganem „posoudí otázky rozvoje rusko-turecké spolupráce a mezinárodní otázky včetně Sýrie a Libye“.

Zřejmě ve snaze vytvořit ještě před vyloděním hlavních tureckých sil novou situaci dobyly včera Haftarovy ruské jednotky strategický přístav Syrta ve středu Libye.

Návrat k Osmanům

Zatímco Rusko považuje Libyi za svoji zájmovou zónu už od dob Sovětského svazu, u Turecka se jedná o zcela nové „dobrodružství“. Jeho předobraz lze najít až před rokem 1911. Tehdy, po prohrané válce s Itálií, musela osmanská říše postoupit Libyi Římu.