Katastrofa nad Doněckem. Na 300 mrtvých po pádu letadla

Všichni lidé na palubě zahynuli, sdělil poradce ministra Anton Geraščenko. Kyjev tvrdí, že stroj sestřelili proruští povstalci. Letoun se prý zřítil poblíž Doněcka u města Torez, kde se odehrávají boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Boeing 777 na trase Amsterodam–Kuala Lumpur byl podle zdroje Interfaxu sestřelen z výšky deseti kilometrů. Neštěstí se stalo kolem půl čtvrté odpoledne našeho času. „280 cestujících a 15 členů posádky zemřelo," uvedl Geraščenko. Některé zdroje večer uváděly více než 300 obětí. Na místě podle očitých svědků ze strany povstalců bylo i mnoho mrtvých dětí. Společnost Malaysia Airlines potvrdila, že ztratila kontakt s letem MH17: „Poslední známá pozice byla v ukrajinském vzdušném prostoru."

Agentura Interfax informovala, že boeing asi 50 kilometrů před vstupem do ruského vzdušného prostoru začal neočekávaně klesat. Poté byl nalezen v plamenech ještě na území Ukrajiny. Geraščenko napsal, že stroj ve výšce 10 kilometrů zasáhla raketa z protiletadlového systému Buk. Podle agentury AP podobný systém viděli její zpravodajové poblíž východoukrajinského města Snižne.

Těsně před prvními zprávami o tragédii se na internetu „chlubil" povstalecký vůdce Igor Strelkov, že separatisté sestřelili ve stejné oblasti letoun An-26, píše agentura Reuters.

Takovou zbraň údajně separatisté nemají

O sestřelení boeingu rebely ve vysílání ČT pochyboval analytik Martin Koller s tím, že „takovou zbraň separatisté nemají". Zbraněmi tohoto druhu vládnou pouze armády – a to jak ruská, tak ukrajinská. Separatisté podle něj mohou sestřelit letoun nanejvýš do výšky čtyř kilometrů. Pokud to tak bylo, měly by to zaznamenat systémy NATO.

Sestřelit letadlo, které letí ve výšce 10 kilometrů, zvládnou jen vyspělé raketové systémy. V zemích bývalé Varšavské smlouvy jsou asi nejrozšířenější protiletadlové komplety Kub či modernější Buk (podle verze má dostřel do výšky přes 20 kilometrů). Oběma raketovými systémy disponují ozbrojené síly Ukrajiny i Ruska.

Separatisté tvrdí, že civilní lety jsou nad Doněckou a Luhanskou oblastí nemožné.

Mluvili spolu Obama i Putin

Krátce po incidentu spolu mluvili i americký prezident a jeho ruský protějšek.

V noci se objevila zpráva o záznamu hovoru separatistů s ruskou tajnou službou. Tématem prý bylo sestřelení jistého letadla.

Británie žádá kvůli zřícení malajsijského letadla na východě Ukrajiny mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Novinářům to řekl britský velvyslanec při OSN Mark Lyall Grant, uvedla agentura ITAR-TASS. 

Některé aerolinie (včetně ČSA) se rozhodly, že nebudou létat přes východní Ukrajinu, mnohé se jejímu vzdušnému prostoru vyhnou zcela. Více čtěte ZDE.

Šéf ukrajinských záchranářů Serhij Bočkovskyj si dnes postěžoval, že separatisté brání práci v terénu. "Pátrání je obtížné, protože hovoříme o velkém okruhu… ale také proto, že ozbrojení teroristé, kteří jsou na místě, tomu překážejí," řekl Bočkovskyj.

Tragédie je v krátké době druhým neštěstím malajsijského letadla. V březnu nad Indickým oceánem zmizel boeing Malaysia Airlines s 239 lidmi na palubě. Trosky se dodnes nenašly.

Nizozemského i malajsijského premiéra zřícení letounu šokovalo

Nizozemského i malajsijského premiéra zřícení letounu, který směřoval z Amsterodamu do Kuala Lumpuru, šokovalo. Šéf nizozemské vlády Mark Rutte se okamžitě vrací z Bruselu, kde se účastnil summitu EU, domů, uvedl v tiskovém prohlášení jeho úřad. Jeho malajsijský protějšek Najib Abdul Razak oznámil, že malajsijské úřady zahajují vyšetřování katastrofy. Letoun se zřítil na východě Ukrajiny poblíž hranic Ruskem. Podle nepotvrzených informací byl sestřelen.

„Jsem hluboce šokován dramatickými zprávami o pádu letounu společnosti Malaysia Airlines číslo MH17," prohlásil premiér Rutte. Dodal, že je v kontaktu s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.

„Jsem šokován zprávami o zřícení letadla malajsijských aerolinií. Zahajujeme okamžité vyšetřování," napsal pak na komunitní síti Twitter malajsijský premiér.

Předseda Evropské komise José Barroso označil pád malajského letadla za „skutečně šokující" událost. Je podle něj potřeba okamžitě zjistit, co přesně se stalo.

Proruští separatisté na východě Ukrajiny tvrdí, že našli černou skříňku

 Proruští separatisté na východě Ukrajiny tvrdí, že našli černou skříňku z malajsijského letounu, z jehož údajného sestřelení obviňují Kyjev. Informovala o tom agentura Interfax. Stroj neměl až do zmizení z radaru žádné problémy, uvedl podle agentury Reuters šéf ukrajinského úřadu po letectví. Evropská organizace řízení leteckého provozu Eurocontrol událost stále hodnotí jako nehodu, informoval server německého deníku Die Welt.

Ukrajinská vláda a proruští separatisté v oblasti se ovšem navzájem obviňují ze sestřelení stroje.

Šéf ukrajinského leteckého úřadu Dmytro Babejčuk řekl, že do zmizení z radarů "let probíhal normálně". "Posádka se ani slovem nezmínila o jakýchkoli problémech," řekl Babejčuk.

Die Welt zjistil, že Eurocontrol zřícení Boeingu 777 hodnotí "v tuto chvíli jako nehodu". Mluvčí úřadu deníku řekl, že za kontrolu leteckého provozu v oblasti jsou odpovědné jak ukrajinské, tak ruské úřady. "Událost teď řešíme. V tuto chvíli ale nemáme důvod k uzavření vzdušného prostoru," řekl mluvčí.

Řada leteckých společností, včetně německé Lufthansy, ruského Aeroflotu či Turkish Airlines nicméně už oznámily, že se budou ukrajinskému vzdušnému prostoru vyhýbat.

Dnešní letecká katastrofa na Ukrajině je sedmou nejtragičtější. Výběr deseti nejtragičtějších nehod letadel všech dob (řazeno podle počtu obětí):
583 obětí (27. března 1977) – Startující Boeing 747 nizozemských aerolinií KLM se na letišti na Kanárských ostrovech srazil s pojíždějícím americkým letadlem téhož typu.

520 obětí (12. srpna 1985) – Defekt přetlakové přepážky v kabině cestujících vedl ke ztrátě kontroly nad Boeingem 747 japonských aerolinek, který narazil do hory Osutaka u Tokia. Nehodu přežili pouze čtyři lidé.

349 obětí (12. listopadu 1996) – Zhruba 70 kilometrů západně od indického Dillí se ve vzduchu srazil boeing saúdskoarabských aerolinií s kazašským Iljušinem 76. Hlavní příčinou tragédie byla chyba kazašského pilota, jenž nedodržel předepsanou letovou hladinu.

346 obětí (3. března 1974) – Nedaleko Paříže se zřítil letoun DC-10 společnosti Turkish Airlines. Příčinou neštěstí byl nevhodný mechanismus uzavírání nákladových vrat, která se za letu otevřela.

302 obětí (19. února 2003) – U města Šahdád na jihovýchodě Íránu se zřítilo íránské vojenské letadlo typu Iljušin s 302 osobami na palubě. Letadlo vezlo 18 členů posádky a 284 příslušníků elitních íránských gard Strážci revoluce.

301 obětí (19. srpna 1980) – Po nouzovém přistání saúdskoarabského letadla L-1011 Lockheed TriStar na letišti v Rijádu v Saúdské Arábii zachvátil stroj požár, který usmrtil všechny osoby na palubě.

295 obětí (17. července 2014) – Malajsijský Boeing 777 s 295 lidmi na palubě se zřítil na Ukrajině poblíž hranic s Ruskem. Letoun byl údajně sestřelen.

290 obětí (3. července 1988) – Americký křižník Vincennes sestřelil nad Hormuzským průlivem v Íránu íránský Airbus A-300; zahynulo 290 lidí.

275 obětí (25. května 1979) – Krátce po startu z chicagského letiště se utrhl jeden z motorů amerického letadla DC-10, které následně havarovalo. Zahynulo 275 lidí včetně dvou osob na zemi. Příčinou byl zřejmě nevhodný postup techniků při předchozí údržbě motoru letadla.

269 obětí (1. září 1983) – Sestřelení jihokorejského civilního letadla nad Sachalinem si vyžádalo 269 obětí. Zbloudilý Boeing-747 společnosti Korean Air, který letěl na lince z New Yorku do jihokorejského Soulu, se stal terčem ruských stíhačů, kteří jej považovali za špionážní stroj.