Aliance podnikatele Gagika Carukjana, jednoho z nejbohatších mužů v zemi, obsadila druhou příčku s 27 procenty hlasů. Necelých osm procent hlasů získala koalice prozápadních opozičních stran Elk a čtvrtým parlamentním uskupením se stala nacionalistická Arménská revoluční federace Dašnakcutjun, pro kterou hlasovalo 6,57 procenta voličů.

Zbývající pětice kandidujících uskupení nepřekonala volební práh, který v případě stran činí pět procent a u koalic sedm procent.

"Podle prvních výsledků voleb má Republikánská strana všechny šance sestavit novou vládu," uvedl stranický mluvčí Eduard Šarmazanov již po sečtení polovičky hlasů.

Zatímco podle vládnoucího tábora byly volby v pořádku, opozice si stěžuje na přehmaty. Pochybení během voleb kritizovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Bohužel, volební proces zpochybnily opakující se důvěryhodné informace o kupování hlasů, nátlaku na státní zaměstnance a o zastrašování voličů," uvedla s odvoláním na své pozorovatele, mezi nimiž byli i čeští poslanci.

K urnám přišlo téměř 61 procent oprávněných voličů.

Konečné výsledky mají být oznámeny do jednoho týdne od ukončení voleb, tedy do 9. dubna.

Nedělní parlamentní volby v Arménii byly první od doby, co tato republika upravila ústavu, aby rozšířila pravomoci parlamentu a premiéra. Kritici považují ústavní změny za součást snah dvaašedesátiletého Sargsjana udržet si kontrolu nad zemí, až mu v roce 2018 skončí mandát a nebude již moci znovu kandidovat na prezidenta. Pokud jeho strana ovládne parlament, mohl by být po opuštění prezidentského křesla jmenován premiérem. Sargsjan, který vede Arménii od roku 2008, obvinění odmítá a označuje změny ústavy schválené v referendu v roce 2015 za krok směrem k posílení demokracie. Ústavní změny mají začít platit, až Sargsjanovi skončí prezidentský mandát. Příští prezident bude mít už jen symbolické pravomoci a bude ho volit parlament.

Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Hraničí s Íránem, Ázerbájdžánem, Gruzií a Tureckem. Je součástí Společenství nezávislých států. Země je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které se ale v posledních třech letech potýkalo s ekonomickým propadem. To pocítila rovněž Arménie, jejíž hrubý domácí produkt (HDP) loni zpomalil růst na 0,2 procenta ze tří procent v roce 2015.

Političtí analytici varovali, že po hlasování by mohly vypuknout v zemi nepokoje, částečně kvůli rostoucímu neklidu vlivem zpomalení hospodářského růstu. "Situace je velmi napjatá vzhledem k prohlubující se úrovni nespokojenosti a nesouhlasu," řekl agentuře Reuters ředitel jerevanského Centra regionálních studií Richard Žiragosjan.

Země s necelými třemi miliony obyvatel ještě nikdy nezažila předání moci opozici prostřednictvím voleb, připomněla agentura AFP.