„Příměří s palestinským hnutím Hamás znamená rezignaci před terorismem. Nemá žádný jiný význam,“ řekl Lieberman reportérům deníku Hurriyet Daily News. „To, co jsme právě udělali, znamená krátkodobý klid za cenu vážného a dlouhodobého narušení národní bezpečnosti.“

Útok Izraele na Gazu
Palestinské rakety zasáhly prázdný autobus. Izrael odpověděl protiútokem

Politik zároveň vyzval parlamentní strany, aby se „tak brzy, jak to jen bude možné“ domluvily na termínu nových voleb. Liebermanova strana Izrael, náš domov (Jisra'el bejtenu) současně opustí vládní koalici a vláda premiéra Netanjahu si v parlamentu udrží jen těsnou většinu jednoho hlasu.

Lieberman, jehož strana má ve 120členném parlamentu pouhých 5 zástupců, v minulosti ostře kritizoval i humanitární pomoc ve výši 15 milionů dolarů (345 milionů korun), kterou Palestincům se souhlasem Izraele poskytla Katarská vláda. Hnutí Hamás označilo podle Hurriyet Daily News Liebermanovu rezignaci za „politické vítězství pro Gazu“.

Hamás přijal příměří

K nečekanému vyhlášení příměří v oblasti Gazy došlo v úterý večer. Od pondělního odpoledne přitom mezi oběma stranami probíhaly ostré boje, při nichž izraelská armáda odpálila více než 400 raket a minometných granátů. Podle deníku Guardian jde zřejmě o nejvyšší koncentraci útoků během krátkého časového úseku. Izraelské letectvo navíc podniklo útoky na více než 100 palestinských cílů.

Hnutí Hamás zveřejnilo prohlášení, ve kterém přijalo dohodu, zprostředkovanou Organizací spojených národů (OSN) a Egyptem. Izraelská strana se doposud nevyjádřila, v noci na středu však veškeré boje ustaly. „Egyptská snaha dokázala dosáhnout příměří mezi odporem a sionistickým nepřítelem. Odpor bude respektovat dohodu tak dlouho, dokud ji budou respektovat sionisté,“ uvedli ozbrojenci v prohlášení.

Nová vlna násilí v Pásmu Gazy. O život přišel izraelský voják i sedm Palestinců

Palestinští obyvatelé se však obávají, že klid zbraní nebude trvat dlouho. „Nevěřím tomu prostě proto, že Izrael podobné dohody v minulosti nedodržel,“ řekl televizi Al Jazeera čtyřiatřicetiletý učitel Mohammed Baroud, který zažil útoky během předchozích dnů. „Moji žáci, kterým je okolo jedenácti let, mají strach. Celé dny jsem strávil tím, že jsem je utěšoval a říkal jim, že všechno bude v pořádku.

Ministerstvo vzdělávání v pásmu Gazy oznámilo v úterý v noci návrat k běžnému provozu vzdělávacích institucí. V oblasti však podle Al Jazeera panují obavy. „Když jsem přišel do školy, byla tam jen polovina spolužáků. Všichni se bojíme. Učitelé nechali ty, kteří chtěli jít domů, odejít,“ řekl arabské televizní stanici šestnáctiletý Palestinec Reem Khalla.

Série konfliktů

K vzájemným potyčkám mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás docházelo v posledních měsících takřka pravidelně. Rozbuškou konfliktů byla ve většině případů podle deníku Guardian střelba izraelských vojáků do palestinských demonstrantů, kteří na hranici Gazy požadovali ukončení izraelské blokády. Palestinci následně reagovali odpálením raket, na které stejnou mincí odpověděl Izrael.

Zatím nejintenzivnější série násilí vypukla po nedělním izraelské operaci, při které speciální jednotka zavraždila jednoho z velitelů hnutí Hamás a poté z místa unikla vrtulníkem. Během incidentu zemřelo nejméně sedm bojovníků palestinského hnutí a jeden izraelský důstojník. Ozbrojenci o několik hodin později odpálili rakety na cíle v Izraeli.

Izraelská armáda se v minulosti zaměřovala výhradně na vojenské pozice Hamásu. Během úterních útoků však podle deníku Guardian došlo k zasažení tří civilních budov v hustě osídlené oblasti, které skončily v troskách. Obyvatelé pásma Gazy však informovali, že Israel při útoku nejprve použil výstražnou munici, která umožní civilistům opustit zaměřené stavby ještě předtím, než přijde skutečný útok. Opatření má zabránit vysokým ztrátám na životech civilního obyvatelstva.

Ilustrační foto
Palestinci vypálili na Izrael třicet raket. Ten zareagoval mohutným náletem