Polští vězňové svědomí sice nejsou odsuzováni a posílání do lágrů, píše Gazeta Wyborcza, ale jsou "jen" popotahováni po soudech a čelí obviněním z rozličných přestupků.

Na lavici obžalovaných tak usedli účastníci demonstrace před Sejmem z loňského prosince, dále aktivisté, kteří se letos v létě vsedě pokoušeli zablokovat pochod krajních nacionalistů, anebo účastníci letošní dubnové demonstrace, namířené proti manifestaci stoupenců současné vlády připomínajících si leteckou katastrofu u Smolenska (kde v dubnu 2010 zahynul bratr předsedy vládnoucí strany, tehdejší prezident Lech Kaczyński).

Sečteno a Gazetou Wyborczou podtrženo, celkem jde až o osm set perzekuovaných lidí.

Protesty z letošního července: 

Zdroj: Youtube

Kvůli čemu jsou nepohodlní polští občané popotahování?  Jedni čelí obvinění, že neuposlechli policejního pokynu k rozchodu, druzí se mají zodpovídat, že bránili v pořádání povolené akce. Jsou tu ale též takové absurdity, jako stíhání muže, který během protidemonstrace tak hlasitě křičel, že "odváděl pozornost" účastníků provládní manifestace.

Angela Merkelová.
Německo se připojilo k francouzské kritice Varšavy, Polákům hrozí sankce

Procesy jsou podle listu zatím v samém počátku, první dva případy soud odročil na listopad, třetí má pokračovat v prosinci.

"Jsou to pokusy zastrašit lidi. Vláda chce předvést, co se stane těm, kdo se odváží kritizovat režim," uvedl advokát Jacek Dubois, syn advokátů, kteří v dobách komunistického režimu hájili členy odborového hnutí Solidarita. "Za skutečně strašidelné považuji to," varuje Dubois, "že nynější vláda sahá po chvatech komunistického režimu, který například obviňoval opoziční aktivisty roznášející letáky ze znečišťování města". 

Vládní strana se k tomu pro Gazetu Wyborczu odmítla vyjádřit, jen slovy senátora Adama Bielana (za Právo a spravedlnost) poznamenala, že nezná podrobnosti, ale "všichni musí dodržovat zákon, bez ohledu na to, zda jsou to moji voliči, anebo voliči opozice".

Angela Merkelová.
Německo se připojilo k francouzské kritice Varšavy, Polákům hrozí sankce

Zákon o nejvyšším soudu

Polský parlament letos v červenci odsouhlasil kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky. O setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou už požádal předseda Evropské rady Donald Tusk. Podle jeho vyjádření bylo "třeba zabránit marginalizaci země v Evropě".

Kvůli novele se také sešlo zvláštní jednání Evropské komise, které konstatovalo, že justiční reforma v Polsku ruší dělbu moci a soudy se tak dostávají podle názoru kritiků do podřízenosti vládě a ministerstva spravedlnosti.

Evropská komise
Na Varšavu! Brusel zahájil proceduru kvůli spornému zákonu

Pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, 23 poslanců se hlasování zdrželo.

Nový zákon přijatý Sejmem také například umožňuje, aby byli všichni členové současného nejvyššího soudu posláni do penze a aby ministerstvo spravedlnosti jmenovalo nové soudce. Zůstat by mohli jen ti, kterým by ministerstvo udělilo výjimku.

Trosky vládního Tupolevu po havárii ve Smolensku
Letadlo s Kaczyńskim vybuchlo, tvrdí Poláci. Explozi zachytil zapisovač

Poslední dva roky v Polsku
Následkem voleb v říjnu roku 2015, po 8 letech vlády Občanské platformy, se opět dostalo k moci Právo a spravedlnost. Předsedkyní vlády je sice Beata Szydłová, rozhodující slovo má však předseda strany Jarosław Kaczyński. Prezidentem se stal kandidát Práva a spravedlnosti Andrzej Duda.