Akce ale následovaly poté, co v Kyjevě aktivistka ukrajinské feministické skupiny Femen s obnaženou hrudí podřízla motorovou pilou pravoslavný kříž - na protest proti odsouzení trojice členek punkové skupiny Pussy Riot k dvěma letům odnětí svobody za zazpívání písničky proti Vladimiru Putinovi v moskevském chrámu.

Ukrajinské feministky pak ohlásily „křížovou výpravu" s motorovými pilami do Ruska s cílem „ořezat vliv pravoslaví". Není však známo, že by Ukrajinky na východ skutečně vyrazily, k odpovědnosti za poslední incidenty se nepřihlásily. Mezitím však vysvitlo, že aktivistka v Kyjevě podřízla nikoliv pravoslavný, ale řeckokatolický kříž, vztyčený na památku obětí stalinismu.

Ruský ombudsman Vladimir Lukin, který sám odsouzení Pussy Riot kritizoval, označil počínání „lamačů křížů" za „orgie nenávisti a zvěrstva". „Byl bych moc rád, kdyby ti barbaři dobrovolně vystoupili z anonymity a vysvětlili své motivy," řekl.

Církev ústy svého preláta Vsevoloda Čaplina označila dopadení pachatelů za „věc cti justičních orgánů, státu a celé společnosti".

O víkendu policie začala stíhat neznámé pachatele, kteří rozřezali na kusy tři kříže vztyčené minulý měsíc v Čeljabinské oblasti na Uralu, a svalili kříž v Archangelské oblasti na severu země. Za vandalismus v Rusku hrozí až tři roky vězení.

Během soudu nad Pussy Riot se také na zdech několika kostelů objevily hanlivé nápisy, v Krasnojarsku na Sibiři místní umělci nakrátko „přejmenovali" názvy ulic po odsouzených členkách kapely. V Moskvě pak mezi pravoslavnými aktivisty vznikl nápad vytvořit hlídky střežící kostely, ale místní úřady návrh zavrhly jako škodlivý. Po zničení křížů však volání po pravoslavných hlídkách zesílilo.

Nejbližší spolupracovníci odsouzených punkerek „podporu" v podobě ničení křížů odmítá; nevylučuje ani, že může jít o provokaci režimu. „Kácení křížů nelze neodsoudit. Myslíme si, že s velkou pravděpobností se tak dělo na příkaz úřadů," prohlásil druh jedné z punkerek.

„Ničení křížů je patrně stejnou provokací režimu, jako bylo podpálení říšského sněmu (německými nacisty)," tvrdí obhájce Nikolaj Polozov. Jeho kolegyně Violetta Volkovová se obává, aby nenásledovalo „přijetí protiústavních zákonů zpřísňujících postih v oblasti náboženství, a klerikalizace státu".