Nález by měl archeologům pomoci porozumět tomu, jak se lidé postupem času formovali, aby vytvořili nejen města, ale také první státní útvary. Hroby se podařilo objevit na hřbitově Başur Höyük v oblasti někdejší Mezopotámie, kterou odborníci nazývají „kolébkou civilizace“.

V hrobkách se ukrývalo překvapení v podobě desítky koster, dívčích i chlapeckých, jejichž majitelé byli údajně v rozmezí jedenácti až dvaceti let věku. Prý se jedná o jeden z prvních známých případů obětování jednotlivců, a to za účelem zvýšení síly celku.

Osm koster bylo naskládáno na sobě, oddělena byla v jakési vnitřní komnatě pouze dvě těla. Ta navíc byla obklopena primitivními nástroji z bronzu, což naznačuje, že oběma lidem pravděpodobně za života náležel vyšší sociální status.

Bližší analýzou kostí se zabývala Brenna Hassettová z Přírodopisného muzea v Londýně. Ta už minulý měsíc uvedla, že minimálně dva mrtví zemřeli násilnou smrtí, přičemž na jejich lebkách i hrudních koších vyznačila jasně viditelné stopy po ostrých předmětech.

Postavení po smrti odráží i život

Právě způsob smrti i uložení osmi koster dokládá, že tito lidé byli využiti jako oběti pro dva vedle nich pohřbené „boháče“. Poskytování dalších mrtvých, kteří měli působit jako ochránci zemřelých na onom světě, se podle Hassettové praktikovalo už ve starověkém Egyptě.

„Nepohřbili byste člověka v této pozici bez toho, abyste chtěli ukázat jeho postavení v sociální skupině. Právě posmrtná pozice odráží, jak vypadal status jednotlivce dříve během života,“ uvedla archeoložka pro americkou CNN. Není však zřejmé, jak přesně zemřely všechny pohřbené osoby, v současnosti se ví pouze o „osudu" několika zmíněných.

Těla, respektive kostry nicméně mohou poskytnout výzkumníkům další informace o tom, jak fungovala tehdejší společnost. Právě Mezopotámie, jak uvádí Hassettová, svého času pokrývala Irák, východní Sýrii i jihovýchod Turecka a mimo jiné byla „matkou" oborů astronomie či matematiky.

Zmíněný hřbitov byl objeven již v roce 2014 a údajně se při jeho budování počítalo s tím, že se naplní, pokud by pokusy o vytvoření městských či státních útvarů nevyšly. O samotném období se toho každopádně neví mnoho, ačkoli vědci jsou podle Hassettové stále blíže k tomu, aby vysvětlili určité vzorce chování i tehdejšího uvažování.

Smrt jako demonstrace síly

Proč vůbec chtěli lidé jiné jedince obětovat? Pokusů k rituálním vraždám prý bylo mnoho a byly rožšířeny po celém světě, motivace k nim se ale lišila a mnohdy ji ani není možno vysvětlit. Ví se například o Aztécích, již podle CNN nabízeli těla bohům, aby si zachovali jejich přízeň.

Případ desítky koster měl pak pravděpodobně demonstrovat sílu určité sociální skupiny, a to jak smrt, tak i rituál, jenž souvisel s pohřbením. „Pokud jste byli schopni zlikvidovat lidi, jako by byli váš majetek, a navíc jste to ukazovali veřejně, pak jste tím skutečně dávali na odiv svou moc,“ myslí si Hassettová.

Archeoložka se rovněž nechala slyšet, že doufá, že hřbitov, v němž ještě stále zůstávají neprozkoumané oblasti, časem poskytne daleko více odpovědí. Nyní hodlá zkoumat nalezenou DNA, aby mezi kostrami mohla určit případné příbuzenské vztahy, což může vést i k bližší definici sociálního postavení i dalším objevným informacím.