Podle studie, o níž dnes informuje agentura Reuters, rostoucí chudoba ohrožuje školství, bezpečnost i veřejné zdravotnictví, zároveň rostou i náklady na místní vlády.

Nezávislá výzkumná skupina Brookings Institution zjistila, že počet obyvatel v nejchudších čtvrtích vzrostl za deset let o jednu třetinu. Celkem 40 procent lidí v krajně chudých oblastech spadá do kategorie pod oficiální hranicí chudoby, která odpovídá ročnímu příjmu čtyřčlenné rodiny ve výši 22.314 dolarů (zhruba 410.000 Kč).

Chudí se většinou soustřeďují v některých čtvrtích či skupinách čtvrtí v rámci komunity. Velmi chudé čtvrti ale čelí celé řadě výzev, které jdou od vyšších ukazatelů kriminality a horšího stavu zdraví až po menší možnosti vzdělávání i méně pracovních příležitostí, upozorňuje institut. Přitom zhruba 40 procent chudých žije mimo velká města.

Nejvyšší koncentrace chudých je v McAllenu v Texasu

Největší nárůst ukazatelů chudoby od roku 2000 vykazují podle institutu města v jižních státech, například Baton Rouge či Louisiana. Nicméně nejvyšší koncentrace chudých je v McAllenu v Texasu, kde lze za chudé označit více než třetinu obyvatel. Za ním následuje El Paso ve stejném státě a na třetím místě Memphis v Tennessee. El Paso je na druhém místě v USA také co do růstu koncentrace chudých, před ním je Toledo v Ohiu.

Podle místopředsedy Southern Education Foundation Steva Suitse od skončení občanské války (v 60. letech 19. století) se chudoba se vzrůstající tendencí soustřeďovala v jižních státech. Tato nadace zjistila, že například v roce 2009 téměř 6,5 milionu dětí žilo v domácnostech s méně než polovičním příjmem ve srovnání s oficiální hranicí chudoby. V témže roce extrémně chudí lidé tvořili nejrychleji rostoucí skupinu v Americe.

„Většina domácností v této ekonomice je ohrožena zařazením mezi chudé nebo krajně chudé,“ prohlásil Suits.

I podle celorepublikového sčítání řady chudých rostly v loňském roce v takřka všech státech.

Nejchudší části jsou stále doménou černošských obyvatel, ale oproti roku 2000 v nich lze mezi ostatními očekávat více bělochů než Latinoameričanů.

O více než 22 procent klesly v letech 2008 až 2009 příjmy místních vlád, zatímco výdaje narostly o téměř pět procent. Školství a zdravotnictví se na výdajích podílely 43,2 procenta. „Problém je, že města teď skutečně bojují s omezenou hotovostí. Rozpočty měst jsou napjaté, stejně jako ty rodinné,“ upozornila Heidi Goldbergová z Národní ligy měst.