Oumaima Djarmaová je lékařka. Pracuje v malé nemocnici v hlavním městě Čadu v N´Djameně. „Vakcíny tady prostě nejsou,“ sdělila suše reportérovi americké agentury AP. Ani pro lékaře, ani pro sestry, pro nikoho, kdo v Čadu pečuje o covidové pacienty, pro vůbec nikoho. Středoafrická země které třetinu rozlohy spolkla Sahara, je jednou z nejchudších na světě. „Vezmu si první vakcínu, která přijde a která bude mít povolení,“ pokračovala třiatřicetiletá medička.

Zatímco bohatší národy si vytvořily někdy až nevyčerpatelné zásoby vakcín pro své občany, řada chudších zemí se o to stále snaží a několik z nich, jako třeba Čad, dosud žádné neobdržely. Světová zdravotnická organizace uvádí, že téměř tucet států - většina z nich v Africe - stále čeká na první očkování. Spolu s Čadem jsou mezi nimi mj. Burkina Faso, Burundi, Eritrea nebo Tanzanie.

„Africký kontinent nyní spotřebuje pouze jedno procento z podávaných vakcín po celém světě," informovala organizace. „Zásadní problém je, že na místech, kam doposud nedorazila jediná vakcína, existuje poměrně vysoká pravděpodobnost, že by se mohly objevit nové varianty koronaviru,“ uvedl koordinátor zásobování celosvětového očkovacího programu UNICEF COVAX Gian Gandhi. „Jakéhokoli nedostatečného pokrytí kdekoli na světě bychom se měli opravdu obávat," doplnil Gandhi a vyzval šťastnější země k darům přebytečných očkovacích dávek.

Touto problematikou se budou zabývat na začátku června v britském Cornwallu i lídři G7, tedy sedmi nejbohatším zemí světa. Za úkol si dali zajištění řádného postupu očkování po celém světě. Najít by proto měli chybějících 20 miliard dolarů na financování programu COVAX. Americký prezident Joe Biden, jeden z účastníků fóra, již k tomu deklaroval, že Spojené státy jsou v dohledné době připraveny se zbavit svých přebytečných zásob.

Nedostatek údajů

Jedním z covidových problémů, které trápí Afriku, je nedostatek relevantních údajů o míře nákazy. Oficiální čísla jsou až směšně nízká. Úředníci chudých států předpokládají, že realita bude někde mnohonásobně výš. Zároveň tyto země, které stále čekají na vakcíny, mají podle zdravotnické organizace velmi křehké nebo spíše žádné systémy zdravotnické péče.

Čad potvrdil od začátku pandemie pouze 170 úmrtí. Protiepidemická opatření jsou zde minimální. Loni se sice na pár týdnů uzavřelo mezinárodní letiště v metropoli, ale první případ nákazy se do země dostal přes zcela propustné hranice. Nyní jsou pravidelné lety z Paříže obnoveny, což zvyšuje šanci na zvýšení 4835 již potvrzených případů.

Nemocnice Farcha v N'Djameně je zcela nový zářivý areál na předměstí, kde sice lišky nedávají dobrou noc, ale velbloudi tu alespoň okusují všudypřítomné akácie. V Čadu je světlou výjimkou. Organizace Lékařů bez hranic sem dodala třináct ventilátorů a pravidelně dováží zdejším covidovým pacientům kyslíkové bomby. Lékaři jsou zde vybaveni čínskými respirátory KN95, dezinfekce na ruce tu je samozřejmostí. Přesto ani tady nebyl nikdo očkován, natož informován, kdy k tomu dojde.

„Na covid může umřít kdokoliv, bohatý i chudý. Každý by měl mít proto šanci se nechat očkovat a zejména ti, kteří jsou jí nejvíce vystaveni,“ řekla Djarmaová.

COVAX, program OSN cílený na distribuci vakcín proti covidu do celého světa a především do zemí s nízkými a středními příjmy, není zcela neúspěšný. Relativně velké množství vakcín se mu podařilo již získat. Bojovat ale musí i s měnícími se postoji jednotlivých zemí. Například ty africké, včetně Čadu, nově vyjádřily znepokojení nad dovozem vakcíny AstraZeneca. Obávají se, že je nebude dostatečně chránit proti jihoafrické variantě.

Očekává se, že do Čadu příští měsíc dorazí první dodávky od Pfizeru. I to má ale velký háček. Neví se, zda se zemi podaří do té doby zřídit opravdu kvalitní chladírenské sklady.  V Čadu totiž nyní teploty běžně atakují 45 stupňů Celsia. Logistika a byrokracie zemí bez vakcín podle Světové zdravotnické organizace je často důležitým faktorem ve zpoždění. Nově nepomohl ani brutální nárůst nakažených v Indii, tedy v zemi, v níž je největší továrna na vakcíny na světě a z níž měla být většina potřeb chudých zemí sanována.

„Prudký nárůst případů v Indii a následného zabavení vyrobených dávek indickou vládou ohrožuje především Burkina Faso,“ uvedl ředitel humanitární organizace Initiative: Eau Donald Brooks pro AP. „Netušíme, proč vláda neobjednala vakcíny jinde. A nechceme si ani představit, co s námi nemoc dále udělá,“ řekla zdravotní sestra z burkinské první linie Chivanot Afaviová.

Problémy mají i na Haiti či v Tichomoří

Problémy ale nejsou pouze v Africe. Na karibském ostrově Haiti, nejchudší zemi západní polokoule, rovněž nebyla podána jediná vakcína žádnému z 11 milionů Haiťanů. Ostrov od COVAXu přitom již obdržel 756 tisíc dávek AstraZeneky. Vláda ale sdělila, že nemá infrastrukturu potřebnou k jejich ochraně a obává se, že je bude muset vyhodit.

Úředníci rovněž vyjádřili znepokojení nad možnými vedlejšími účinky a uvedli, že upřednostňují vakcínu s jednou dávkou. Několik malých ostrovních států v Tichomoří také dosud neobdrželo žádnou vakcínu, i když odlehlost těchto ostrůvků brání přílišnému rozvoji infekce. Například Vanuatu s 300 tisíci obyvateli čeká na obdržení prvních dávek vakcíny AstraZeneca koncem tohoto měsíce

V čadské nemocnici Farcha onemocnělo covidem zatím devět lékařů a blíže nespecifikovaný počet pečovatelů. Nemocnice nyní od sebe jednotlivé pečovatelské týmy oddělila, aby minimalizovala riziko expozice celého personálu. „Mně trvalo dostat se z nemoci čtrnáct dní. Podobné to bylo i u sester a dalších pečovatelů.  Jen vakcinace nám usnadní práci,“ dodal kardiolog Mahamat Yaya Kichine.