„V této chvíli tu není shoda, abychom vyslali vojáky na území Ukrajiny. To ale neznamená, že by k tomu nemohlo dojít. Uděláme všechno, aby Rusko nezvítězilo,“ pronesl podle agentury Reuters Macron.

Na jeho slova již zareagovaly i USA. Ty však takový záměr odmítly. „Spojené státy neplánují vyslat vojáky do bojů na Ukrajinu. A neplánují tam vyslat ani jednotky NATO,“ citovala agentura Reuters prohlášení z Bílého domu.

Jaký bude další vývoj války na Ukrajině? Podívejte se na odhady analytiků:

Válka na Ukrajině: Z mnoha domů zůstaly trosky.
Analytici odhadují vývoj války: Ukrajina ztratí Donbas, ale zaměří se na Krym

Stejný názor zazněl i z NATO. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga vyslání aliančních jednotek na Ukrajinu není na pořadu dne. „Spojenci z NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Činíme tak již od roku 2014 a zintenzivnili jsme ji po plnohodnotné invazi. Vyslání bojových jednotek NATO na Ukrajinu však neplánujeme,“ prohlásil Stoltenberg pro agenturu AP.

Vášnivé diskuze o válce

K možnému vyslání vojáků na Ukrajinu se v pondělí ze státníků vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico. „Mohu potvrdit, že jsou země, které jsou připraveny vyslat na Ukrajinu vlastní vojáky. Ale také jsou země, které to odmítají, mezi ně se řadí i Slovensko,“ řekl před cestou ze summitu Fico.

Jak už reakce naznačují, debata o možném vyslání vojáků NATO na Ukrajinu byla jednou z nejvášnivějších na pondělním setkání. Novinářům to potvrdil i polský prezident Andrzej Duda. „Tady také vůbec nenastalo porozumění v této věci. Názory se liší. Musím zdůraznit, že k žádnému rozhodnutí nedošlo,“ prohlásil. „Nadšení nebylo,“ dodal na dotazy novinářů s tím, že nemůže zabíhat do podrobností. Účastníci podle něj byli otevřenější ohledně vyslání sil, které by Ukrajině pomohly při odminování či při střežení hranic.

Prezident Petr Pavel podpořil administrativní odvody do armády. Co to znamená?

Výcvik vojáků Aktivní zálohy Teritoriálních sil Armády ČR, 12. října 2022.
Administrativní odvody: Co znamenají, proč slova Petra Pavla zaskočila Čechy

Švédský premiér Ulf Kristersson den po Macronově projevu podle deníku Le Figaro potvrdil, že ani Kyjev nepožaduje vyslání západních pozemních vojsk do země. „Zatím to není aktuální, ale v budoucnu tuto možnost nevylučujeme,“ sdělil.

V případě, že by vojáci členských zemí NATO bojovali na Ukrajině, „je třeba hovořit nikoli o pravděpodobnosti, ale o nevyhnutelnosti“ konfliktu mezi Moskvou a NATO, reagoval v úterý podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Macron: Rusko chystá nové útoky

Macron před asi 25 lídry převážně evropských zemí na summitu zopakoval, že Rusko nemůže a nesmí ve válce proti Ukrajině vyhrát a že v sázce je bezpečnost celého světa, napsal server deníku Le Monde. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videovzkazu řekl, že státy musí společně zajistit, aby Putin nemohl rozšířit svou agresi na další země.

Macron nevyloučil nasazení pozemních jednotek NATO na Ukrajině:

Zdroj: Youtube

Podle Elysejského paláce bylo cílem setkání být opět aktivnější, prozkoumat všechny varianty účinné pomoci Ukrajině a vyslat signál Moskvě, píše France Info. „Zejména v posledních měsících jsme svědky přitvrzování ruského režimu, což bohužel krutě ilustrovala smrt (hlavního odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina) Alexeje Navalného,“ řekl Macron. „Víme také, že Rusko připravuje nové útoky, zejména s cílem ochromit ukrajinské veřejné mínění,“ dodal hostitel summitu.

Francouzský prezident rovněž podle deníku Le Figaro zdůraznil, že ukrajinští spojenci nejsou ve válce s ruským lidem. „Nechceme však, aby Kreml na Ukrajině zvítězil,“ pověděl. I proto se podle něj vytváří koalice států, které Kyjevu mohou dodat rakety středního a dlouhého doletu. Dále sdělil, že v rámci podpory napadené zemi se shodují na kybernetické obraně, dalších dodávkách zbraní a munice, i zabezpečení hranic s Běloruskem nevojenskými silami. Taky je podle spojenců nutné ochránit státy ohrožené ruskou invazí, jako je Moldavsko.

Za Česko se schůzky v Elysejském paláci účastnil premiér Petr Fiala. Řada evropských zemí podle něj podpořila českou iniciativu, aby EU nakoupila munici mimo Evropu, a tak nadále mohla podporovat ukrajinské válečné úsilí. „Je to velmi silný vzkaz vyslaný Rusku,“ řekl předseda vlády a dodal, že za plánem stojí patnáct členských zemí. Nizozemský premiér Mark Rutte pro Le Figaro uvedl, že jeho země přispěje více než 100 miliony eur.

Zelenskyj zaslal videovzkaz

Zelenskyj na konferenci do Paříže osobně nepřijel, zaslal ale videovzkaz, ve kterém poděkoval francouzskému prezidentovi za podporu a za bezpečnostní dohodu, kterou Francie a Ukrajina nedávno podepsaly. Uvedl, že se těší na Macronovu návštěvu Ukrajiny. Zelenskyj také poděkoval lídrům všech zemí, které poslední dva roky pomáhají Ukrajině. „Společně už jsme zachránili miliony životů a společně musíme zajistit, aby Putin nemohl zničit naše úspěchy a nemohl rozšířit svou agresi na další země,“ řekl ve veřejné části projevu, která byla zpřístupněna médiím.

Ukrajina viní Rusko z použití chemických zbraní:

Vrak vojenského auta po bojích v ukrajinském Charkově.
Rusko proti nám používá chemické zbraně, tvrdí Ukrajinci

Za deštivého počasí v pondělí do Elysejského paláce podle záběrů deníku Le Monde dorazili například německý kancléř Olaf Scholz, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, britský ministr zahraničí David Cameron nebo bulharský ministr obrany Todor Tagarev.

Macron zahajovacího projevu využil ke gratulaci Švédsku, které se brzy stane další členskou zemí Severoatlantické aliance. Se vstupem v pondělí souhlasil maďarský parlament, chybějící podpora Budapešti byla přitom dlouho poslední překážkou švédského vstupu do NATO.