1) Má by být konflikt mezi Hamásem a Izraelem vnímán ještě jako nebezpečnější než ruská agrese proti Ukrajině?
Samotná teroristická akce Hamásu a izraelská odveta, na kterou má židovský stát nezpochybnitelné právo, vlastně není válkou. Spíše vojenskou bezpečnostní operací proti strůjcům obludného teroristického útoku proti pokojným obyvatelům Izraele a cizincům, kteří v něm pobývají, nebo sem přijeli trávit dovolenou.

To, co z ní může udělat rozsáhlý mezinárodní konflikt, je zapojení dalších muslimských zemí a změna lokální vojenské akce v regionální, nebo dokonce celosvětový střet mezi islámskými státy na straně Palestinců a Západem na straně Izraele. Na tento scénář zřejmě Hamás a jeho sponzoři sázejí. A věří, že civilní oběti izraelské odvetné bezpečnostní akce v Gaze mohou něco takového vyvolat. Západ i proto tlačí na Izrael, aby v komplikované bezpečnostní akci bral ohled na palestinské civilisty.

Cyril Svoboda, bývalý místopředseda vláda, ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL. Dnes působí jako vysokoškolský pedagog a organizuje postgraduální vzdělávání
Cyril Svoboda: Útok Hamásu na Izrael mění bezpečnostní situaci ve světě

2) Je na straně Hamásu celý arabský svět?
Není a nikdy nebyl. Hamás je radikální islamistická část palestinských politických sil. Vede letitý konflikt i s vedením Palestinské autonomie na Západním břehu Jordánu. Protivníkem Hamásu je také Egypt, jehož vojenská vláda považuje Hamás za odnož tamních radikálních islamistů z Muslimského bratrstva. Současná egyptská vláda se je poměrně úspěšně snaží ve své zemi zlikvidovat. Proto do pátku odmítal Egypt vpustit civilisty z Gazy na svém území.

Spojencem Hamásu není ani Jordánsko, ani Saúdská Arábie. Rijád se před vypuknutím konfliktu kolem Gazy snažil s pomocí USA uzavřít dohodu s Izraelem. Naopak významné prostředky poskytoval Gaze pod vládou Hamásu Katar. Katar se má stát místo Ruska hlavním dodavatelem plynu do Evropy.

3) Jakou roli v konfliktu kolem Gazy hraje Írán?
V Íránu je menšinová šíitská forma islámu než ve většině arabských zemí. I etnicky se od většiny arabského světa zásadně liší. Teherán má za oficiální cíl své politiky „zničení Státu Izrael“. V Libanonu sponzoruje militantní hnutí Hizballáh a jeho prostřednictvím se nyní snaží otevřít druhou, severní frontu proti Izraeli. A zároveň využít konflikt k útokům svých příznivců na americkou vojenskou přítomnost v Perském zálivu. Pokud by boje kolem Gazy přerostly ve válku mezi Íránem a Izraelem, je otázka, jak by se zachovaly arabské země a zbytek muslimského světa.

4) Může být za vyvoláním konfliktu v Gaze Rusko?
To zatím nebylo prokázáno, ale po všech stránkách tento konflikt Rusku vyhovuje. Odvrací pozornost a síly Západu od pomoci Ukrajině, zvyšuje ceny ruských exportních komodit, jako je ropa a zemní plyn, oslabuje pozici Západu v zemích globálního Jihu a posunuje svět k Ruskem vysněnému „novému světovému pořádku“. Rusko, přestože velkou část dnešních obyvatel Izraele tvoří ruští Židé, často dodnes s ruskými pasy, je nyní více na straně Hamásu než Izraele.

Boje proti Izraelem a hnutím Hamás, říjen 2023
Válka mezi Izraelem a Hamásem: Co je Pásmo Gazy, kdy a jak se zrodil konflikt

5) Co v této situaci dělá nebo může dělat Evropská unie?
Evropská unie se jako celek už desetiletí snaží být spojencem Izraele, byť ne tak bezpodmínečným, jako je od roku 1990 Česko. A současně pomáhat i Palestincům humanitární a rozvojovou pomocí. Cílem evropské politiky je trvalý mír v oblasti, a to uskutečněním projektu dvou států, Izraele a Palestiny, které by žily ve vzájemné symbióze.

Teď je EU ale jednoznačně na straně židovského státu. Současně se snaží omezit dopady odvetné operace na palestinské civilisty v Gaze. Mnohé země EU musí nyní řešit i stále napjatější situaci uvnitř svých muslimských menšin, které často bouřlivě demonstrují na podporu Hamásu proti Izraeli.