Nejnovější informace o konfliktu najdete pohromadě ZDE
• Co je Pásmo Gazy. Kdy a jak se zrodil konflikt
• Vše o Hamásu. Kdo ho vede, jaké má spojence
• Jak a kdy vznikl Hamás
• Možní spojenci Hamásu
• Slovník pojmů k válce Izraele s Hamásem
• Jaké zbraně má Izrael k dispozici
• Vše o sítích tunelů Hamásu metro Gaza
S jakými pojmy se mohou čtenáři v současném zpravodajství o dění v Izraeli často setkat? A co znamenají? Zjistí to ti, kteří si prostudují slovníček Deníku.
Brigády Kassám
Brigády Kassám, celým názvem Brigády mučedníka Izz ad-Dína al-Kassáma či Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma, jsou militantní křídlo palestinského hnutí Hamás. Fungují v utajení a provádějí teroristické útočné akce proti Izraeli. Při jeho nynějším napadení tvořily jednu z hlavních útočných složek.
Demokratická fronta pro osvobození Palestiny
Jde o levicovou marxisticko-leninskou palestinskou skupinu, jež se v roce 1969 odtrhla od Lidové fronty pro osvobození Palestiny. Věří v lidovou revoluci. Sídlo má v syrském Damašku, mnoho jejích členů se však v půli 90. let přesunulo zpět na území Palestinské autonomie. Podporují ji především mladí lidé, studenti v exilu. Její význam však upadá.
Fatah
Fatah znamená jednak „dobytí“, jednak obrácenou zkratku arabského názvu Harakat al-Tahrír al-Watani al-Filastíníj, tedy doslova „Palestinské národně osvobozenecké hnutí“. Fatah je hlavní palestinská politická strana a největší a nejdůležitější frakce Organizace pro osvobození Palestiny. Jde především o nacionální, sekulární socialistickou politickou stranu. Na rozdíl od svého oponenta Hamásu není už Fatah řazen mezi teroristické organizace.
Gaza
Zkrácené synonymum pro Pásmo Gazy.
Golanské výšiny
Golanské výšiny, či zkráceně Golany, jsou strategická plošina a hornatá oblast při jižním konci pohoří Antilibanon na syrsko-izraelské hranici. Podle mezinárodního práva náležejí Sýrii, ale po šestidenní válce v roce 1967 zabral dvě třetiny jejich území Izrael. Ten také přijal v roce 1981 zákon o Golanských výšinách, jímž je de facto anektoval. Rada bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) označila tento zákon za neplatný.
Za území okupované Izraelem považují Golanské výšiny OSN, Evropská unie, Spojené království, Liga arabských států, Mezinárodní výbor Červeného kříže, Amnesty International a Human Rights Watch. Spojené státy americké uznávají svrchovanost Státu Izrael nad Golanskými výšinami na základě dekretu, který v roce 2019 podepsal tehdejší americký prezident Donald Trump.
Hamás
Slovo Hamás představuje zkratku slov Ḥarakah al-Muqāwamah al-ʾIslāmiyyah, tedy Islámské hnutí odporu, a současně znamená v arabštině „horlivost“. Hnutí vzniklo v Pásmu Gazy v roce 1987 jako odnož egyptského Muslimského bratrstva. Ideou Hamásu je boj proti Izraeli a vytvoření islamistického státu v Palestině. Hamás se dělí na dvě části. První z nich je politická, jež od roku 2007 de facto ovládá Pásmo Gazy, druhá, Brigády Kassám, je militantní a provádí teroristické útoky proti Izraeli.
Hizballáh
Hizballáh nebo Hizbulláh (česky Strana Boží) je libanonská šíitská politická a militantní organizace existující od roku 1982. Její celý název zní Al Muqáwamat ul Islámíjatu fí Lubnán, tedy Islámský odpor v Libanonu, a bojuje proti Izraeli. Známou se stala po izraelské invazi do Bejrútu v roce 1982. Materiálně a finančně ji podporuje Írán, další podporu získává ze Sýrie. Jako teroristickou organizaci ji klasifikují Evropská unie, Spojené státy americké, Nizozemsko, Spojené království, Egypt, Izrael, Austrálie, Německo a Kanada.
Intifáda
Slovo Intifáda znamená v arabštině doslova „setřást ze sebe“ a je chápáno jako jiný výraz pro vzpouru či povstání. Označuje ozbrojený boj Palestinců proti Izraeli. Dělí se na první a druhou intifádu. První probíhala v letech 1987 až 1993, druhá vypukla na začátku nového tisíciletí a je sporné, zda skončila. Současný vývoj situace opravňuje názor, že tato intifáda dosud trvá.
Jeruzalémské brigády
Jeruzalémské brigády či brigády al-Quds jsou ozbrojené křídlo organizace Palestinský islámský džihád. Založeny byly v roce 1981. Své operace provádějí zejména na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Kvůli útokům na civilní obyvatelstvo a používání civilistů jako živých štítů jsou jejich praktiky považovány za nezákonné.
Lidová fronta pro osvobození Palestiny
Lidová fronta pro osvobození Palestiny je marxisticko-leninská, sekulární, nacionální palestinská politická a vojenská organizace založená v roce 1967. Po hnutí Fatah je druhou největší skupinou formující Organizaci pro osvobození Palestiny. Izraelsko-palestinský konflikt nechápe jako střet náboženství, ale jako součást boje proti imperialismu. Mezi její cíle patří vytvoření státu s rovností občanů v celé historické Palestině. Od 70. let 20. století se dopouští teroristických útoků jak proti izraelským, tak proti umírněným arabským cílům.
Lidová fronta pro osvobození Palestiny – Hlavní velení
Lidová fronta pro osvobození Palestiny – Hlavní velení vznikla v roce 1968 odtržením od Lidové fronty pro osvobození Palestiny a v rámci Organizace pro osvobození Palestiny se nejostřeji vymezovala proti Izraeli. Z organizace ale v roce 1974 vystoupila. Jde o palestinskou vojenskou nacionalistickou marxistickou prosyrskou skupinu, považovanou Spojenými státy americkými, Evropskou unií a Kanadou za teroristickou organizaci.
Muslimské bratrstvo
Muslimské bratrstvo je jedno z největších islámských hnutí se znaky panislamismu a islámského fundamentalismu, požadující návrat ke kořenům islámu. Jeho cílem je sjednotit všechna muslimská etnika do takzvané Organizace islámských národů.
V Egyptě, Bahrajnu a Jordánsku proniklo i do parlamentu, jako opoziční hnutí je aktivní i v dalších arabských státech. Rusko, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty je klasifikují jako teroristickou organizaci. V Egyptě, kde jeho kandidát Muhammad Mursí v roce 2012 vyhrál prezidentské volby, bylo v prosinci 2013 postaveno mimo zákon.
Organizace Abú Nidala
Organizace Abú Nidala je palestinská teroristická organizace založená Abú Nidalem. Do roku 1974, kdy vystoupila z Organizace pro osvobození Palestiny nesla název Revoluční rada Fatahu. Byla také označována jako Arabské revoluční brigády, Revoluční organizace socialistických muslimů či Černý červen. Odmítá jakékoliv kompromisy s Izraelem. Zároveň se stala nájemnou teroristickou organizací působící i mimo Izrael.
Organizace pro osvobození Palestiny
Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) je palestinská organizace seskupující několik palestinských odbojových skupin majících za cíl vytvoření nezávislého sekulárního státu, která byla založena Ligou arabských států na kongresu konaném v jordánském sektoru Jeruzaléma 2. června 1964. Cílem OOP bylo podle ustavujícího prohlášení „dosáhnout zničení Izraele“. OOP dostala finanční podporu od arabských vlád. Egypt dal OOP k dispozici Sinaj a Pásmo Gazy. Od roku 1974 se OOP pokládá za „jedinou legitimní reprezentaci palestinského lidu“. V letech 1969 až 2004 byl jejím předsedou Jásir Arafat. Po jeho smrti v roce 2004 se stal předsedou Mahmúd Abbás.
Palestinská autonomie
Palestinská autonomie je částečně samostatný státní útvar skládající se ze Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Historicky pojem Palestina označoval celé území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem. Na většině tohoto území o rozloze asi 15 tisíc km² dnes leží stát Izrael, který zároveň ekonomicky i vojensky kontroluje formálně samosprávnou Palestinskou autonomii. Dalšími sousedy Palestinské autonomie jsou Egypt a Jordánsko.
Většinu ze čtyř milionů obyvatel tvoří muslimové, ale jsou zde také významné křesťanské komunity. Úředním jazykem je arabština. Sídlem palestinské administrativy je Ramalláh, i když Palestinci si nárokují východní Jeruzalém. Vztahy mezi Palestinskou autonomií a Izraelem poznamenává vleklý oboustranný konflikt. Od 31. října 2011 je členem organizace UNESCO, 29. listopadu 2012 ji jako nečlenský pozorovatelský stát uznalo Valné shromáždění OSN. V roce 2013 oficiálně změnila svůj název na Stát Palestina.
Palestinský islámský džihád
Palestinský islámský džihád je palestinská sunnitská militantní teroristická skupina usilující o vytvoření islámského palestinského státu a o úplné zničení Izraele. Skupina sídlí v Gaze a představuje významnou bojovou a teroristickou sílu v pobřežní enklávě. V současnosti ji podporuje Írán, Sýrie a libanonská organizace Hizballáh.
Pásmo Gazy
Pásmo Gazy nebo Pásmo Gaza či zkráceně Gaza je území při pobřeží Středozemního moře, sousedící na jihozápadě s Egyptem, kde končí na někdejší hranici mezi Egyptem a Britským mandátem Palestina, a na jihu, východě a severu s Izraelem, kde končí na linii příměří dohodnuté mezi Egyptem a Izraelem 24. února 1949. Pásmo je dlouhé zhruba 41 kilometrů a široké od šesti do 12 kilometrů, celkovou rozlohou (365 km²) je menší než třeba Praha. Mezinárodním společenstvím je považováno za součást státu Palestina, kam kromě Pásma Gazy patří i územně s ním nesousedící Západní břeh Jordánu.
Povodeň al-Aksá
Název si zvolily palestinské militantní skupiny pod vedením Hamásu pro svou útočnou operaci proti Izraeli, kterou zahájily 7. října 2023. Jde o první přímý konflikt na území Izraele od arabsko-izraelské války v roce 1948. Útok začal kombinovaným raketovým ostřelováním izraelského území a pozemním útokem ozbrojenců Hamásu proti vojenským a civilním cílům v Izraeli. Poprvé od jomkipurské války v roce 1973 Izrael oficiálně vyhlásil válku.
Stát Palestina
Jiný název pro Palestinskou autonomii.
Západní břeh Jordánu
Západní břeh Jordánu, zvaný též Předjordánsko nebo Západní břeh, je označení pro vnitrozemské území na západním pravém břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je spolu s Pásmem Gazy částečně uznáváno jako součást Palestinských území. V Izraeli nicméně existuje řada dobrovolnických hnutí zakládajících v této oblasti obce, jež mezinárodní společenství označuje za ilegální osady. Území je trvalým předmětem sporu mezi Izraelem a Palestinou a podléhá úřední a soudní moci obou, přičemž na jeho velké části se rozdělení odpovědností vzájemně překrývá.