„Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbyde, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ uvedl Putin na jednání rady pro lidská práva. Jaderné zbraně Rusko vnímá jako obranný prostředek a použilo by je prý jen při odvetném úderu, hrozba jaderného konfliktu ale roste, sdělil také ruský lídr. Prohlásil, že Rusko má k dispozici vyspělejší a modernější zbraně než jakákoli jiná jaderná mocnost.

Putin kromě toho na dnešní schůzi obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. Kdyby Rusko intervenci nezahájilo, hrozila by podle něj Ukrajině například agrese ze strany Polska. „Pokud jde o vlády v některých našich sousedních zemích, v Polsku, tak tamní nacionalistické živly sní o tom, že získají zpět svá takzvaná historická území, tedy že si zaberou západní území (Ukrajiny - pozn. ČTK), která Ukrajina získala v důsledku rozhodnutí Josifa Stalina po druhé světové válce,“ citovala ruského lídra agentura TASS. Polsko od začátku války patří mezi nejbližší spojence Kyjeva, který se brání ruské agresi. Přes polské území na Ukrajinu míří většina západní vojenské pomoci.

Válku rozpoutala Ukrajina, prohlásil Putin

Válku na Ukrajině ale Rusko podle Putina nerozpoutalo, protože ji už v roce 2014 zahájila samotná ukrajinská vláda. „Rozpoutaly ji tehdy ukrajinské úřady, které přišly k moci cestou státního převratu, aby potlačily projevy vůle lidí žijících na Donbasu,“ řekl Putin. Rusko dlouhodobě vysvětluje vpád na Ukrajinu mimo jiné údajnou potřebou ochránit rusky mluvící obyvatelstvo ukrajinského Donbasu.

Jedním z úspěchů ruské „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá válku na Ukrajině, je podle Putina skutečnost, že se Azovské moře ocitlo uvnitř Ruské federace. Azovské moře omývá jihovýchodní ukrajinské pobřeží, na němž leží například Ruskem okupovaný Mariupol, Berďansk nebo města na dříve anektovaném poloostrově Krym. Putin se v této souvislosti opět přirovnal k Petru Velikému, když prohlásil, že ovládnutí Azovského moře byl už sen tohoto cara.

Ruský prezident se dnes také pokoušel rozptýlit obavy ohledně toho, že v Rusku hrozí další vlna mobilizace a že ruští vojáci nasazení na Ukrajině hromadně opouštějí bojové pozice. Putin podle agentury Reuters připustil, že z bojů na Ukrajině se může stát dlouhý proces. Na Ukrajinu ale podle něj byla zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300 tisíc mobilizovaných Rusů. Ostatní jsou prý zatím v „rezervě“ a procházejí výcvikem v Rusku.

Podle ruského prezidenta prý navíc není pravda, že by ruští vojáci na Ukrajině hromadně dezertovali. Vojáci se naopak podle něj dobrovolně vrací do bojů poté, co se zotaví ze zranění.