Pro rezoluci hlasoval stejný počet zemí jako pro podobné, rovněž právně nezávazné stanovisko přijaté loni v březnu. Tehdy bylo proti jen pět zemí. Na podzim pak prošla hlasy 143 zemí ku pěti rezoluce odsuzující ruskou anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny, které ruské síly částečně kontrolují.

Nový text schválený v předvečer prvního výročí ruské invaze kromě obnovení mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny volá také po „spravedlivém a trvalém míru“. Rezoluce navržená Kyjevem a desítkami jeho spojenců rovněž vyzývá k zastavení bojů, které připravily o život tisíce, ne-li desetitisíce lidí a miliony Ukrajinců vyhnaly z domovů.

„Rezoluce je silným důkazem o nezlomné celosvětové podpoře Ukrajiny. Mocné svědectví o solidaritě světového společenství s Ukrajinci v kontextu výročí ruské agrese,“ uvedl Zelenskyj, který na twitteru poděkoval všem zemím, které usnesení podpořily.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský na twitteru ještě před hlasováním uvedl, že Česko „důrazně podporuje“ navrhovanou rezoluci. Hájí podle něj „zásady svrchované rovnosti a územní celistvosti států“.

Podle agentury AFP spojenci Ukrajiny doufali, že ve VS OSN vybudují alespoň stejně širokou koalici jako při říjnovém hlasování o anexích. Tohoto cíle ale nedosáhli: hlasování zdržela řada afrických zemí nebo také Čína, Indie a Pákistán.

Problém někoho jiného? 

Deník The New York Times v analýze vývoje na mezinárodní scéně poznamenává, že mnohé z těchto „neutrálně“ vystupujících zemí od začátku ruské agrese poskytly Moskvě významnou ekonomickou nebo diplomatickou podporu. „A i některé ze zemí, které původně souhlasily s odsouzením Ruska, vidí válku jako problém někoho jiného a začaly se od té doby posouvat k neutrálnějšímu stanovisku,“ dodává list.