Nejmenší uznaný stát na světě, kde sídlí papež František, v nových normách a nařízeních popsal svůj budoucí postup při hlášeních o zvláštních incidentech, jako je vidění Panny Marie či plačící sochy. Vatikán se tak přizpůsobil moderní době, jež nahrává fámám a dezinformacím.

Normy týkající se nadpřirozených událostí původně pocházejí z roku 1978. V době internetu tak byly podle Vatikánu už zastaralé, rozhodnutí o nadpřirozených jevech trvalo až příliš dlouho. V dnešní době se různé dezinformace a hoaxy mohou rychle šířit a poškodit tak věřící po celém světě.

10 nevysvětlitelných zázraků podle WatchMojo:

Zdroj: Youtube

Stop podvodníkům

Zneužití víry lidí, ať už za účelem vydělání peněz nebo manipulace, bude dle nově vydaného prohlášení kanonicky trestné (kanonické právo sdružuje náboženské právo katolických, pravoslavných a anglikánských církví). „Využívání údajných nadpřirozených zážitků nebo mystických prvků jako prostředku ke kontrolování nebo zneužívání lidí je třeba z morálního hlediska považovat za zvlášť závažné,“ citovala agentura The Associated Press nový dokument o normách vydaný Vatikánem.

Při vstupu do Vatikánu policie zadržela faráře z České republiky:

Ilustrační snímek
Farář z Česka se snažil do Vatikánu pronést zbraně. Policie ho zadržela

Nové normy popisují mimo jiné proces vyšetřování. Diecézní biskup obdrží zprávu o zdánlivém nadpřirozeném jevu a sám se rozhodne, jestli ho chce přezkoumat. Pokud ano, sestaví komisi čítající teologa, kanonistu a odborníka na daný jev. Skupina pak bude sbírat důkazy, vyslechne svědky a dospěje k doporučení, které předloží ke schválení vatikánskému Dikasteriu pro nauku víry.

Biskupové tak před zveřejněním jakýchkoliv závěrů musí nejdříve požádat o souhlas Vatikánu. Biskup se také musí zdržet veřejných prohlášení o pravosti jevu nebo o nadpřirozenosti, aby nechtěně nezpůsobil senzaci nebo zmatení.

Za negativní kritéria hlášené události se považuje hlavně zjevná snaha o zisk, moc, slávu, společenské uznání nebo jiný osobní zájem. Patří sem ale i psychopatické sklony ohlašující osoby, prvky kolektivní hysterie nebo možnost zjevného omylu. Naopak za pozitivní kritéria se považuje například důvěryhodnost ohlašující osoby nebo nepředvídatelnost jevu, je tedy zřejmé, že není výsledkem iniciativy zúčastněných osob.

Šest postupů

Církev se také už nebude vyjadřovat k pravosti nevysvětlitelných událostí ani nebude definitivě rozhodovat o jejich původu, tedy o tom, zda jsou nebo nejsou nadpřirozené. Reaguje tak na tahanice z minulosti, ze kterých byli věřící zmatení. Místo toho Vatikán v dokumentu popsal šest hlavních scénářů, které mohou při ohlášení zjevné nadpřirozené události nastat.

Jedním z nich je takzvaný „nihil obstat“ neboli nezávislé doktrinální stanovisko, ve kterém prohlásí, že na viděné události není nic, co by odporovalo víře a vidí v ní znamení působení Ducha svatého. Událost nikdo formálně neuzná jako nadpřirozenou, ale bude povolena bohoslužba nebo náboženské poutě.

Číhošťský zázrak: na začátku adventu uprostřed mše se na kostelní stěně záhadně pohnul kříž:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti. Pod dlažbou je Toufarův hrob
Číhošťský zázrak: Umučený páter Toufar čeká na blahořečení už skoro deset let

Pokud však věřící nebudou chtít, stále nemusí události nebo jevu věřit. „Církev dává věřícím svobodu věnovat události pozornost, nebo ne,“ řekl argentinský kardinál Víctor Manuel Fernández.

Dále pak nastupují opatrnější přístupy. Portál BBC doplňuje, že biskupové mohou vydat dalších pět rozhodnutí, včetně doporučení, aby místní biskup jev nepodporoval, nebo úplného zákazu uctívaní některých jevů.

Francie, Portugalsko ale i Česko

Katolická církev má za sebou dlouhé kontroverze, kdy věřící tvrdili, že byli svědky zjevení Panny Marie nebo viděli sochy ronit krvavé slzy. Církev je někdy prohlásila za pravá, což vedlo k rozkvětu víry, novým náboženským povoláním či k novým poutním místům. Příkladem jsou Lurdy ve Francii nebo Fatima v Portugalsku, kde se údajně zjevila Panna Maria a slíbila dětem zázrak. Následně byl dav svědkem toho, jak slunce kličkuje po obloze. Církev tento jev v roce 1930 uznala. Existují ale i případy, kdy církevní představitelé prohlásili jevy za nepravé.

Záběr údajného zázraku v Portugalsku:

Zdroj: Youtube

Pro místa s tajuplnou atmosférou a legendami o nadpřirozených jevech přitom nemusíme jít daleko. V České republice je známý například Branišovský les, kde se podle některých zjevuje černá postava muže, kterému se říká duch lesa. Pověsti se ale vážou i k hradům Trosky a Houska, opuštěnému blázinci v Dubí nebo Hornickému muzeu v Ostravě.