Místopředseda turecké vlády Nurettin Canikli v sobotu večer prohlásil, že papežovy poznámky o genocidě jsou "velmi nešťastné". Dodal přitom, že nesou charakteristické znaky "mentality křížových výprav".

Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi, který hlavu katolické církve v Arménii doprovází, dnes v Jerevanu novinářům řekl, že nic ve Františkových textech ani slovech nenaznačuje mentalitu nebo ducha křížových výprav. "Jde o ducha dialogu, budování míru, budování mostů, nikoli zdí. Papež nedělá křížové výpravy. Neřekl jediné slovo proti tureckému lidu," konstatoval Lombardi.

Historici odhadují, že obětí masakrů v letech 1915 až 1917 na sklonku Osmanské říše se stalo 1,5 milionu Arménů. Za genocidu to uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska. Turecko jako nástupce Osmanské říše to důrazně odmítá a trvá na tom, že šlo o občanskou válku, která si vyžádala na 300.000 až 500.000 arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně.

František se dnes ale více věnoval náboženským věcem. Patřila mezi ně přítomnost na liturgii konané v hlavním sídle arménské apoštolské církve v Ečmiadzinu. V závěru dvouhodinové bohoslužby vyzval k větší jednotě mezi katolickou a apoštolskou církví.

"Nechť vřelá touha po jednotě roste v našich srdcích, po jednotě, která nesmí být podřízením nebo přizpůsobením jedné (církve) druhé, ale spíše přijetím všech darů, které Bůh dal každé z nich," pronesl podle agentury AP papež. "Věnujme pozornost mladší generaci, která hledá budoucnost bez sporů minulosti," dodal.

Po bohoslužbě papež ještě zamířil do kláštera Chor Virap stojícího na úpatí biblické hory Araratu poblíž tureckých hranic, aby tam vypustil holubici míru. František předtím řekl, že by byl rád, kdyby se opět otevřela arménsko-turecká hranice.

Ankara hranici uzavřela jako výraz podpory svému spojenci Ázerbájdžánu. Učinila tak poté, co mezi Ázerbájdžánem a Arménií v roce 1992 propukla plnou silou válka o oblast Náhorního Karabachu.