Letošní text meditací Křížové cesty se mimo jiné soustředil na ženy, které kdysi obklopovaly Krista, a ženy, které v dnešním světě trpí."Žádná žena neměla podíl, ani nepřímý, na odsouzení Ježíše, ženy jej následovaly pro něho samého, z vděčnosti za dobro, jehož se jim dostalo, nikoli v naději na kariéru," řekl již v homilii při podvečerní bohoslužbě papežský kazatel Raniero Cantalamessa.

"Přítomnost žen kolem Krista v sobě nese životně důležité ponaučení: naše civilizace, v níž převládá technika, potřebuje srdce, aby člověk přežil. Musíme dát více místa 'důvodům srdce', jestliže chceme zabránit tomu, aby se naše planeta, která se fyzicky otepluje, neponořila duchovně do doby ledové," řekl papežský kazatel, který tradičně velkopáteční homilii pronáší.

Tisíce lidí dnes večer za svitu pochodní a svící v Koloseu, jež je symbolem někdejšího pronásledování křesťanů, sledovaly tradiční Křížovou cestu, kterou Benedikt XVI. vedl. Papež nesl sám prostý kříž při prvním a posledním ze čtrnácti zastavení, jimiž podle evangelií prošel Kristus před ukřižováním. Ve zbývajících zastaveních papeže zastoupili mladí lidé z Evropy, Latinské Ameriky, Afriky a Asie.

Skrze "utrpení Ježíše Krista vidíme utrpení lidí na celém světě", zdůraznil na závěr Křížové cesty v krátké promluvě papež, a připomněl, že za největší hřích považovali vždy církevní otcové lidskou lhostejnost.

Texty pro pobožnost Křížové cesty napsal italský biblista Gianfranco Rivasi, který v nichž též připomněl svět matek, dcer a sester obklopujících Krista ve chvíli smrti.

"Po jeho boku si nyní také představujeme všechny potupené a znásilněné ženy, všechny ženy postavené na okraj společnosti a vydané nedůstojným kmenovým praktikám, ženy v krizových situacích, osamělých v mateřství, židovské i palestinské matky i matky ve všech zemích zmítaných válkou, vdovy a stařeny, na něž jejich děti zapomněly," napsal Ravasi.

Tento "dlouhý seznam žen, svědčících o daru něhy a citu v tvrdém a nelítostném světě, nás učí kráse citů", uvádí teolog.Přípravou textů bývá každý rok pověřována některá z církevních osobností. V roce 2005 to byl kardinál Joseph Ratzinger, současný papež Benedikt XVI.

Benedikt XVI. v sobotu večer v bazilice svatého Petra povede Velikonoční vigilii, v neděli dopoledne bude na náměstí před bazilikou sloužit slavnostní mši a v poledne přednese požehnání Městu a světu (Urbi et Orbi).

Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Krista, na Boží hod velikonoční, který je největším křesťanským svátkem, si pak připomínají jeho zmrtvýchvstání.