Sia žila od roku 2010, kdy její manžel zmíněné ocenění získal, v domácím vězení. Nikdy předtím z žádného trestného činu ani přestupku obžalována nebyla, po smrti svého chotě nicméně situace došla tak daleko, že prohlašovala, že je připravena kvůli svému přesvědčení i zemřít.

Liou Siao-po byl někdejší univerzitní profesor a literární kritik, jenž proti čínskému vládnoucímu režimu aktivně vystupoval už od roku 1989. Tehdy se výrazně zapojil do protestů na Náměstí Nebeského klidu v Pekingu, později byl vězněn mimo jiné i za podepsání petice, jež měla připomínat, jaký masakr se na slavném čínském náměstí odehrál.

Na základně obvinění byl v roce 1995 odveden do pracovního tábora, kde se měl podrobit „převýchově“. V komplexu mimo jiné potkal svou budoucí manželku. V roce 2008 se inspiroval Chartou 77 a stvořil Chartu 08 – v té požadoval, aby v Číně konečně zavládla demokracie.

Ještě před jejím vydáním byl však zatčen a odsouzen k jedenácti letům za mřížemi. Důvodem bylo „podněcování k podvracení státu“. V roce 2010, když získal Nobelovu cenu míru, na kterou ho mimo jiné nominoval i Václav Havel, si tak ocenění nemohl převzít, a co víc, Čína to nedovolila ani jeho příbuzným. Přesně v té době byla k domácímu vězení přinucena také jeho žena Liou.

Nikoho takového neznáme

Liou Siao-po zemřel v roce 2017 ve věku 61 let, když mu v pokročilém stádiu rakoviny jater selhal organismus. Za to, aby jej mohli léčit odborníci v zahraničí, dříve bojovala mimo jiné i německá vláda, jenže nemocnice, ve které přebýval, až do konce Siao-poova života tvrdila, že stav pacienta jeho převoz neumožňuje.

Po smrti svého muže rozsypala Liou, jinak profesí básnířka, jeho popel do moře. Z důvodu čínského drobnohledu a zákazu vycházení už dávno trpěla těžkými depresemi. „Nemám se čeho bát. Jestli nemůžu odejít, zemřu doma. Můj manžel je pryč a na světě mě nedrží už nic,“ vyprávěla v květnu v telefonickém hovoru s kamarádkou.

Čínské úřady dlouho tvrdily, že Sia je svobodná žena, ve skutečnosti se s ní ale dlouho nemohla spojit ani vlastní rodina. Když ji chtěl například navštívit reportér deníku The Guardian, kousek od ženina bytu jej odehnali s výhrůžkami muži v černých oblecích. Tvrdili, že o nikom podobném nikdy neslyšeli.

Po nátlaku médií i zahraničních státníků Sia v úterý, tentokrát už skutečně jako svobodný člověk, odletěla do Berlína. Právě Němci, kteří jejího manžela podporovali už v dobách, kdy byl za mřížemi, dlouhodobě doráželi na Čínu, aby Liou povolila odejít. „Pokud je to její přání, je u nás vítána," uvedl německý velvyslanec v Číně Michael Clauss.

K novině se vyjádřil i Patrik Poon, pracovník organizace pro lidská práva Amnesty International: „Je to úžasná zpráva. Pronásledování Liou skončilo a stejně tak i její nezákonné zadržování v rukou čínských úřadů.“ Poon ale dodal, že Čína v budoucnu klidně může zatlačit na ženiny příbuzné, aby sama o celé „kauze“ mlčela. „Bylo by to nanejvýš žalostné,“ prohlásil.