Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve světě opět přibývá lidí trpících hladem, upozorňuje OSN

Počet lidí trpících hladem začal po mnoha letech poklesu opět stoupat. Podle aktuální zprávy OSN nemělo v roce 2016 dostatek jídla ve světě 815 milionů lidí, zatímco v roce 2015 to bylo jen 777 milionů.

15.9.2017
SDÍLEJ:

Hladomor ve světěFoto: ČTK/AP/Ben Curtis

Podle nové Zprávy OSN o stavu potravinové nejistoty a světové výživy se počet lidí trpících hladem globálně snižoval (z 926 milionů v roce 2005 na 795 milionů v roce 2010) a v posledních letech se převážně stabilizoval až do loňského "znepokojivého" výkyvu. 

Z hlediska procentního zastoupení klesl podíl obyvatelstva, čelícího globálně chronickému nedostatku potravin, z necelých 15 procent v roce 2000 na dosud nejnižší hladinu 10,6 procenta v roce 2015. Loni se však opět zvýšil na 11 procent.

Podle OSN jsou na vině násilné konflikty ve světě a dále otřesy počasí související se změnami klimatu, jako je fenomén klimatického jevu El Niňo, vyvolaného vzájemným působením mezi atmosférou a Tichým oceánem, který zásadním způsobem ovlivňuje zejména klimatické podmínky Tichomoří. Podle OSN právě El Niňo zhoršuje dostupnost potravin v oblastech subsaharské Afriky, v jihovýchodní Asii a v západní Asii.

Jako hladomor byla začátkem letošního roku označena situace v Jižním Súdánu, vysoké riziko hladomoru hrozí podle zprávy OSN v severozápadní Nigérii, v Somálsku a v Jemenu. Těmto zemím by měla být podle OSN věnována mimořádná pozornost.

Novou zprávu vypracovaly společně Dětský fond Organizace spojených národů Unice, Světová zdravotnická organizace, Organizace pro výživu a zemědělství, Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství a Světový potravinový program. Uvedly, že zatím není zřejmé, zda současné zvýšení počtu hladovějících představuje jen mimořádný výkyv, nebo jestli jde o začátek nového trendu. I tak ale podle nich znamená podstatnou výzvu z hlediska mezinárodního závazku zemí OSN skoncovat s hladem do roku 2030. 

Z pohledu absolutních čísel žije nejvíc hladovějících lidí (520 milionů) v Asii. Ve vztahu k celkovému počtu obyvatel je na tom ale nejhůř Afrika, kde hladem trpí pětina celkové populace (243 milionů lidí). Toto procento je ještě horší ve východní Africe, kde má hlad 33,9 procenta populace.  

Mezi dětmi mladšími než pět let je ve světě 155 milionů dětí na svůj věk příliš malých a 52 milionů příliš hubených. Naproti tomu 41 milionů dětí má nadváhu. Rovněž obezita globálně vzrůstá a v současnosti zasahuje 641 milionů lidí (celkem 13 procent dospělé světové populace). Jako znepokojující označily organizace OSN také tu skutečnost, že 613 milionů žen v plodném věku (zhruba třetina z celkového počtu) trpí chudokrevností nebo nedostatkem železa, což představuje zdravotní ohrožení pro ně i pro jejich potomky.

Donedávna klesající počet hladovějících byl úspěch, ovlivněný zejména rychlým ekonomickým růstem v Asii. Před dvěma lety tak mohla OSN slavnostně oznámit, že od roku 1990 bylo ve světě zbaveno hladu víc než 200 milionů lidí.

Autor: Jaroslav Krupka

Místo události:
15.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
18

Zavíráme. Nejsou lidi, hlásí špitály

Jednání Senátu. Ilustrační fotografie.
22

Na Senát mají největší zálusk žlutí

Žaloba na Polsko, odklad koaličních slibů a řádění orkánu: Vteřiny dne

Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Motor automobilového průmyslu se zadrhl

Stagnace a příprava na horší časy. Statistická data varují, že růst tuzemského automobilového průmyslu narazil na své hranice.

Glosa Tomáše Jirsy: Potíže s "neziskovkami"

Čas od času některý politik rozbouří mediální scénu kritikou neziskových organizací. Naposledy to byl premiér, když požádal ministerstvo financí, ať prověří, proč vzrostly státní dotace pro ně z 6 na 12 miliard korun ročně. Rozumím premiérovi, že mu vadí, když ekologistické nevládní organizace dokážou na roky zablokovat stavby důležitých komunikací. Mně zase vadí, jak ekologistické „nevládky“ podporují množení kůrovce na Šumavě, až kalamita zachvátila celý region.

Indonésie bojuje s palmovým olejem. Prezident zastavil vznik nových plantáží

Indonéský prezident Joko Widodo vyrazil do boje s palmovým olejem. Podepsal totiž nařízení, které zakazuje vydávání povolení pro vznik palmových plantáží. V následujících třech letech tak žádné nové nevzniknout. Požádal také o přezkum povolení stávajících. Informoval o tom server The Jakarta Post.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT