Tak zní první výsledky rozsáhlého genetického výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat dosud záhadné období lidské prehistorie mezi zrozením moderního člověka před 200 tisíci lety a začátkem migrace lidí z původní africké domoviny před 60 tisíci lety.

„Studie ukazuje mimořádnou schopnost genetiky nahlédnout na klíčové okamžiky lidských dějin,“ ohodnotil Spencer Wells z americké Národní geografické společnosti článek publikovaný v časopise American Journal of Human Genetics.
„Nepočetné skupinky prvních lidí, které rozdělily nepříznivé přírodní podmínky, se dostaly z pokraje vyhynutí a opět sjednotily, aby zalidnily svět,“ dodal Wells.

Podle studie vědců ze Stanfordské univerzity čítala lidská populace v tomto období dokonce jen asi 2000 jedinců. Výzkumníci se domnívají, že příčinou tak radikálního poklesu lidské populace byly vlny sucha, které opakovaně postihly východní Afriku před 135 až 90 tisíci lety.

„Je možné, že obtížné přírodní podmínky a změna klimatu přiměly populace migrovat, aby zvýšily své šance na přežití. Některým se to podařilo, jiným ne,“ citovala britská stanice BBC izraelského antropologa Dorona Behara.

Podle Spencera Wellse byly pak populace, které se dostaly z východní Afriky na jih černého kontinentu v důsledku sucha odříznuty od lidí, kteří zůstali na východě. Obě skupiny se pak opět spojily až před asi 40 tisíci lety.