Sdílení manželské postele vyvolává hádky kvůli chrápání a zabírání společné přikrývky a okrádá lidi o důležitý spánek, uvedl Neil Stanley, který vede jednu z předních britských laboratoří na výzkum spánku na univerzitě v Surrey.

Přečtěte si: Pomoc psychologa hledá stále více lidí

Podle jedné studie trpí partnerské dvojice, které společně sdílejí lože, až o 50 procent více poruchami spánku. Člověk není historicky uzpůsoben k tomu, aby s někým sdílel lože, podotýká Stanley, který spí odděleně od své ženy. Moderní tradice manželských postelí začala podle něj až v době průmyslové revoluce, kdy se lidé stěhovali do přeplněných měst, kde se začal projevovat nedostatek prostoru.

Manželská postel není pro spánek

Před viktoriánskou érou nebylo neobvyklé, že manželské páry spaly odděleně. A ve starověkém Římě byla manželská postel místem sexuálního setkávání, ale nikoli spánku. Dnešní lidé by tak podle Stanleyho měli zvážit stejný postup: „Jde o to, co komu vyhovuje. Pokud spíte společně a oba máte dobrý spánek, tak nic neměňte. Ale v opačném případě se změny nebojte. Všichni víme, jak to chodí, po chvíli mazlení prostě člověk řekne, jdu spát a obrátí se na svou stranu postele. Tak proč se v této chvíli neodbatolit o kousek dál?“

Čtěte také: V ložnici investujte především do matrace a roštu

Špatné spaní způsobuje podle Stanleyho deprese, srdeční nemoci, plicní poruchy, dopravní nehody a rozvody, přesto byl spánek jakožto důležitý předpoklad zdraví dosud opomíjen. „Lidé si spíš myslí, že spí dobře, když jsou s partnerem, ale existují důkazy, že je tomu naopak,“ říká sociolog Robert Meadows z university v Surrey. Z jeho studie založené na pozorování čtyřiceti párů vyplynulo, že když manželské dvojice sdílejí postel a jeden z nich usne, existuje padesátiprocentní šance, že jeho podřimujícího partnera to bude rušit. Navzdory těmto zjištěním ale páry jen nerady spí odděleně. Podle statistik spí v oddělených místnostech pouhých osm procent dvojic ve věku 40 až 50 let, uvedla britská média.