Evropská sonda Rosetta se do vesmíru vydala v březnu 2004, kdy startovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Letos provedla několik klíčových přibližovacích manévrů.

Modul přistane téměř uprostřed „hlavy" komety, v „lokalitě J", která poskytuje nejpříznivější předpoklady pro úspěšné využití přístrojů Philae, oznámil jeden z vědců odpovědných za misi Jean-Pierre Bibring. Místo přistání však má především zaručit pokud možno co nejbezpečnější přistání.

Přistání stokilogramového modulu je jedním z klíčových manévrů během desetileté mise. Modul má po přistání odebrat vzorky z povrchu a vyhloubit do komety díru, aby prozkoumal i materiál pod povrchem. Kometa by měla umožnit pohled na období vzniku naší sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Vědci nyní jednomyslně vybrali místo přistání z pěti zvažovaných na základě poměrně bezpečného terénu, uvedla dnes agentura sídlící v Paříži. Manažer projektu Philae Stephan Ulamec však také upozornil, že i tak bude manévr stále velmi riskantní.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko svým tvarem mnohým připomíná kachnu, tvoří ji totiž dvě části spojené „krkem". Od Země je vzdálena na stovky milionů kilometrů a Slunce oběhne jednou za šest let a 203 dnů.

Rosetta má na pozorování komety a analýzu jejího složení zhruba dva roky – tolik času by totiž měla strávit v blízkosti tohoto astronomického objektu.

Experty nedávno překvapilo, jak málo ledu na povrchu tělesa je vzhledem k jeho značné vzdálenosti od Slunce.