Doposud nejstarší dekódovaný lidský genom byl o více než 20.000 mladší. Vzorky, s nimiž výzkumníci pracovali, pocházejí ze stehenní kosti muže, který žil před 45.000 lety v oblasti Sibiře, nedaleko dnešní osady Usť-Išim. Jedná se o nejstaršího člověka moderního typu, jehož pozůstatky se dochovaly mimo Afriku a Blízký východ.

„Stehenní kost dotyčného muže poskytla množství genetických informací srovnatelné s tím, co víme o současných lidech," uvedla Janet Kelsoová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku. „Nyní máme představu o příbuznosti lidí žijících před 45.000 lety a lidí současných," dodala.

Kelsoová se svými kolegy mimo jiné porovnávala, kolik procent DNA neandertálců obsahuje genom muže žijícího před 45.000 lety u Usť-Išimu a genom současných lidí, aby dokázala přesněji určit, kdy se naši přímí předkové a neandertálci zkřížili.

Homo sapiens neanderthalensis žil v Evropě a v západních oblastech Asie asi před 300.000 lety až do svého vymizení na Iberském poloostrově před 28.000 lety. Člověk moderního typu pochází podle dnes nejpřijímanějších teorií z Afriky, kde vznikl před necelými 200.000 lety, a posléze se přemístil i do Evropy. Odhady doby křížení byly doposud velmi vágní, uvádělo se období před 37.000 až 86.000 lety.

Křížení lidí moderního typu a neandertálců

Odborníci z lipského ústavu zjistili, že procento genetické informace neandertálského původu u dnešních lidí a člověka od Usť-Išimu je prakticky stejné. To podle expertů naznačuje, že ke křížení došlo předtím, než žil člověk, jemuž patřily zkoumané pozůstatky. Vzhledem k tomu, že se ale usťišimský člověk narodil podstatně blíž době genetického prolínání, mohli Kelsoová a její kolegové vyčíst z jeho DNA přesnější časový rámec. Lidé moderního typu a neandertálci se podle nich zkřížili 7000 až 13.000 let před tím, než se objevil člověk od Usť-Išimu, tedy před 50.000 až 60.000 roky.

Možná nejzajímavější na celé studii je ale lokalita, kde byly pozůstatky dotyčného muže odhaleny. Kelsoová připomněla, že již dříve byly v této sibiřské oblasti nalezeny nástroje z období, kdy žil muž od Usť-Išimu a které jsou podle všeho lidským výtvorem – toto je ale zřejmě první přímý důkaz toho, že zdejší oblast před 45.000 lety obývali moderní lidé.