Vědci analyzovali DNA mamuta, který žil před 45.000 lety na severovýchodě Sibiře, a dalšího, který před 4300 lety spásal skromné porosty na Wrangelově ostrově v ruském sektoru Severního ledového oceánu. Genetický materiál byl získán ze zubů a měkkých tkání.

Právě Wrangelův ostrov byl posledním místem, kde mamuti žili. Na severu Ruska byly jejich kostry ve věčně zmrzlé půdě dobře zachovány a často jsou předmětem vědeckých výzkumů.

Cílem těchto výzkumů by podle některých odborníků mohlo být oživení mamuta, což je ale plán, s nímž mnozí – zejména z etických důvodů – nesouhlasí. Je prý navíc velmi nejisté, že by se něco takového mohlo podařit.

Pro Love Dalena ze Stockholmu, autora nynější studie o mamutech, není oživení tohoto tvora cílem. „Náš genom nás přiblížil o kriticky důležitý krok k oživení mamuta. Bylo by asi skvělé, kdyby se to podařilo. Nejsem si ale jist, zda by to bylo vhodné," uvedl.

Podle jeho kanadského kolegy Hendrika Poinara by bylo přípustné, aby byli mamuti znovu vpuštěni do přírody. „Kdyby byli jen vystaveni v zoologických zahradách, ničemu by to neprospělo," konstatoval.