V časopise Nature Ecology & Evolution nyní zveřejnili článek, v němž podrobně popisují předky stavitelů Stonehenge. Podle nich šlo o přistěhovalce z Turecka, kteří v Británii prakticky nahradili stávající populaci lovců a sběračů.   

Hypotéz a vědeckých pojednání o tom, kdo vztyčil kamenné kvádry, se v minulosti objevilo nespočet. Mezi možnými kandidáty se nejčastěji objevovali Dánové, Egypťané, Féničané, Římané a Sasové. O něco divočejší spekulace pak mluví i o obyvatelích bájné Atlantidy, amerických indiánech, obrech či dokonce mimozemšťanech. Svoji teorie měli i středověcí obyvatelé Británie. Podle jedné z nejrozšířenějších pověstí zvládl Stonehenge za jednu noc postavit sám ďábel.

Stonehenge
Záhadné Stonehenge. Původně mohlo stát stovky kilometrů daleko, tvrdí vědci

Vědci nyní extrahovali vzorky z neolitických lidských pozůstatků nalezených po celé Británii a porovnali s těmi, které byly nalezeny v Evropě a pocházely zhruba ze stejné doby. Podle nich neolitičtí obyvatelé zřejmě cestovali z Anatolie (dnešní moderní Turecko) přes Iberii (moderní Španělsko a Portugalsko) a poté se teprve vydali na sever. 

Nutno dodat, že migrace do Británie byla jen jednou z částí masivního přesunu z Malé Asie v roce 6000 před naším letopočtem, který přinesl do Evropy zemědělství. Předtím zde totiž žily jen malé kočovné kmeny, jejichž členové lovili zvířata a sbírali divoké rostliny. Jedna větší skupina prvotních zemědělců se pohybovala v blízkosti řeky Dunaj a kolem střední Evropy, další pak cestovala na západ přes Středozemní moře. 

Vzorky DNA nyní odhalily, že předci stavitelů Stonehenge pocházejí převážně z té druhé skupiny, tedy těch, kteří cestovali přes Středozemní moře. Když výzkumníci analyzovali DNA raných britských zemědělců, největší shodu nalezli s lidmi z dnešního Španělska a Turecka. Právě oni byli potomky lidí, kteří putovali přes Středozemní moře.

Vědci ve své studii rovněž zkonstruovali vzhled britských lovců a sběračů. Jedním z analyzovaných skeletů byla i kostra muže, kterou archeologové nazvali Cheddar Man. Jeho pozůstatky byly datovány do roku 1100 před Kristem. Podle analýzy DNA měl tento muž stejně jako většina ostatních evropských lovců a sběračů tmavou pleť, tmavé vlasy a modré či zelené oči. Naproti tomu neolitičtí farmáři pocházející z dnešního Turecka měli převážně hnědé oči a černé či velmi tmavě hnědé vlasy. 

Stavby s velkými kameny

Kromě zemědělství zavedli migranti do Británie zřejmě tradici stavby za použití velkých kamenů, takzvaných megalitů, kam spadá i Stonehenge. 

Zajímavé je však i to, že ačkoliv v Británii původně žili lovci a sběrači, a následně kolem roku 4000 před Kristem i oni zmínění farmáři, obě tyto skupiny se promíchaly jen velmi málo nebo vůbec. Britští lovci a sběrači byli nakonec téměř kompletně nahrazeni neolitickými farmáři.

„Je těžké říci, proč tomu tak bylo, ale je možné, že těch posledních britských lovců-sběračů bylo relativně málo,“ řekl pro agenturu AP Mark G. Thomas, profesor evoluční genetiky na University College v Londýně a spoluautor studie. "Z DNA nemáme prakticky žádný zjistitelný důkaz o tom, že by se lovci a sběrači (tedy původní obyvatelé) se zemědělci křížili," dodává spoluautor studie Tom Booth, specialista na DNA z Muzea přírodní historie v Londýně. "Nutně to nemusí znamenat, že tomu tak nebylo, spíše byla jejich populace natolik malá, že jakýkoliv druh genetického dědictví již není možné zjistit," dodává. 

Stonehenge
Archeologové kritizují stavbu u Stonehenge: Používáme kartáčky, oni sbíječku

Neolitičtí farmáři museli podle Thomase pravděpodobně rovněž přizpůsobit své zvyky různým klimatickým podmínkám, jelikož se pohybovali doslova po celé Evropě. "V době, kdy dorazili do Británie, však byli již dobře připraveni na pěstování plodin v severozápadním evropském klimatu," dodává.

S určením původu stavitelů Stonehenge přišel už v roce 2018 tým kolem belgického vědce Christopha Snoecka. Ten prováděl komplexní testy na spálených kostech pětadvaceti neolitických lidí pohřbených v době vzniku monumentální stavby. Použil tehdy analýzu izotopů stroncia, tedy jednoho z kovů alkalických zemin.

Freska s výjevem z mýtu o Narcisovi (Narkissos)
Pompeje vydaly další poklad. Archeologové objevili fresku mytologického Narcise