V Německu protestovali proti vojenskému cvičišti, v USA proti válkám, na Ukrajině zase i přes svátky pokračovala politická krize.

Na Velký pátek si křesťané připomněli ukřižování Krista, na nedělní Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, jeho zmrtvýchvstání.

Papežovu nedělnímu poselství, které pronesl z centrální lodžie baziliky svatého Petra ve Vatikánu, přihlíželo na místě přes 150.000 lidí. "Myslím na lidi na Madagaskaru, v Latinské Americe, na lidi sužované hladem, nevyléčitelnými nemocemi, terorismem, únosy, tisíci tvářemi násilí, které je někdy ospravedlňováno náboženstvím," řekl papež.

S obavami pohlíží i na dění v západosúdánském Dárfúru, Kongu či Zimbabwe. Z "Iráku, krvácejícího pokračujícími masakry, nepřichází nic pozitivního, zatímco exodus civilního obyvatelstva pokračuje," podotkl. Papež, jehož slova přenášelo více než 100 televizí, na závěr pozdravil věřící v mnoha jazycích, včetně češtiny a slovenštiny.

Dnes nejvyšší představitel římskokatolické církve vyzval křesťany, aby se nebáli šířit svou víru až na nejzazší hranice světa. Evangelizace ve světě je jedním z příznačných momentů Velikonoc, řekl z okna apoštolského paláce v Castel Gandolfo.

V noci na neděli při velikonoční vigilii ve vatikánské bazilice svatého Petra Benedikt XVI. také ujistil, že se křesťané nemusejí bát smrti. Zmrtvýchvstání Ježíše ukázalo, že láska je silnější než smrt, silnější než zlo, řekl.

V průběhu vigilie zapálili účastníci obřadu svíce symbolizující zmrtvýchvstání Ježíše. Ceremonii zahájil sám papež, když vstoupil podle tradice do potemnělého a ztichlého chrámu s bílou voskovicí, paškálem, která má symbolizovat, že Kristus je světlem světa.

Velikonoce však lidé neslavili jen ve Vatikánu. Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě, kde je podle křesťanské tradice pochován Ježíš Kristus, v sobotu zaplnily zástupy ortodoxních věřících. Další tisíce musely zůstat venku, za bezpečnostními bariérami střeženými izraelskými policisty.

Přestože izraelská policie nezveřejnila údaje o počtu poutníků, kteří v sobotu dorazili k Božímu hrobu, letošní čísla budou zřejmě mimořádná. Je to následek poměrně řídkého jevu, kdy se termín Velikonoc u všech tří hlavních větví křesťanství sjednotil díky souběhu kalendářů. Letos připadl na stejné datum u katolíků a protestantů řídících se gregoriánským kalendářem i u ortodoxních východních církví sledujících starší kalendář juliánský.

Desetitisíce poutníků se v ulicích jeruzalémského starého města a v Chrámu Božího hrobu shromáždily i v neděli. V chrámu byla také sloužena velikonoční mše pětkrát, a to církví syrskou, koptskou, katolickou, arménskou a řeckou pravoslavnou.

Zatímco křesťané si připomínali ukřižování a zmrtvýchvstání Krista, aktivisté v některých zemích demonstrovali. Z iniciativy mírových hnutí lidé dnes v parku u Bílého domu v USA hledali imitace tříštivých bomb místo vajec. Cílem byla podpora žádosti o zákaz těchto smrtelných zbraní, uvedli organizátoři. Demonstrace se konala zhruba ve stejnou dobu, kdy se dětem otevíraly zahrady Bílého domu k obvyklému hledání vajec.

V rámci tradičních mírových pochodů se ve Fetzdorfu ve východoněmeckém Braniborsku v neděli sešlo 12.000 demonstrantů, aby vyjádřilo nesouhlas s plány na vybudování "bombodromu" pro vojenské letectvo.

Na Ukrajině i o Velikonocích pokračovala vážná politická krize. Prozápadní prezident Viktor Juščenko totiž odmítl upustit od svého rozhodnutí rozpustit parlament. Jak jeho příznivci, tak stoupenci proruského premiéra Viktora Janukovyče ale respektovali sváteční klid a žádné politické akce neorganizovali.