Hospodářská opatření, omezující především ruský přístup na finanční trhy a zakazující export určitých typů výrobků, přijala EU v roce 2014 v reakci na ruský postup v ukrajinské krizi. Jejich trvání unie spojuje s plným prosazením loňských mírových dohod z Minska. Rusko reagovalo svými vlastními sankcemi na dovoz nejrůznějšího spotřebitelského zboží z EU.

Politici v unii, představitelé NATO i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale v posledních týdnech upozorňují naopak na rostoucí násilí na východě Ukrajiny. "Znovu se tam používají těžké zbraně, rozhodně to nevypadá, že se situace nějak zlepšuje. Máme hlášené mrtvé dokonce z posledních dní," řekl v pondělí novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Druhou zemí, která dnes ještě uplatnila takzvanou "parlamentní výhradu", je Velká Británie. Diplomaté to však mají za formalitu spojenou především s vnitřními postupy v Londýně a načasováním dnešní diskuse.

Francouzský parlament v dubnu přijal - byť při velmi nízké poslanecké účasti - rezoluci vyzývající k ukončení sankcí. Parlamentní nesouhlas ovšem nemůže rozhodnutí o sankcích zablokovat.

Pokud se formálně prodloužení sankcí nepodaří schválit v pátek na jednání ministrů zahraničí, je další možností pondělní schůzka ministrů zemědělství zemí EU, sankce by však mohly být potvrzeny také jen písemně.

Cílem končícího nizozemského předsednictví bylo dosáhnout jejich prodloužení ještě před červnovým summitem unie tak, aby se na něm premiéři a prezidenti o Rusku vůbec nemuseli bavit.

Pár dní po britském hlasování

Summit se uskuteční za týden jen pár dní po britském hlasování o pokračování země v EU. Předběžný návrh jeho závěrů, který se dnes dostal mezi novináře, žádnou zmínku o Rusku ani neobsahuje.

Už nyní ale některé země EU, či alespoň někteří jejich představitelé, navrhují, že by unie měla diskutovat o tom, jak ve vztahu k Rusku pokračovat. Podle diplomatů má předseda Evropské rady Donald Tusk ale v plánu takovou debatu iniciovat až na podzim, nejspíše v říjnu.

Unie svá hospodářská omezení označuje nikoli za cíl politiky, ale především za pobídku Rusku ke změně chování a přístupu k řešení krize na Ukrajině. K podobnému kroku přistoupily také Spojené státy a další země.