„Potravinová krize je největším důkazem historického selhání kapitalismu,“ prohlásil na sjezdu Hugo Chávez a zároveň odmítl tvrzení, že zdražovaní je důsledkem nedostatečné produkci potravin. „Je to ekonomický, sociální a politický model světa, který se ocitl v krizi,“ tvrdí hlava Venezuely.

Na stejné vlně se nesla slova kubánského viceprezidenta Carlose Lageho, jenž za viníky označil Spojené státy a další rozvinuté země.
„Používají jídlo na výrobu paliv do svých luxusních automobilů, zatímco jinde lidé nemají co jíst. Svět, v němž žijeme, je skutečně neuvěřitelný,“ přisadil si Lage.

Jak by měl program jihoamerických zemí vypadat ve skutečnosti, ale latinskoameričtí vůdci neupřesnili. Uvedli pouze, že do něj hodlají vložit sto milionů dolarů.

Globální ceny rýže za poslední rok stouply o 70 procent, pšenice dokonce o 130 procent.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun tento týden varoval, že závratně vysoké ceny potravin by se mohly katastrofálně podepsat na prohloubení chudoby a negativně ovlivnit světový ekonomický růst.

„Toto téma je skutečně zásadní pro všechny lidi, nejvíce však pro ty z chudých zemí,“ uvedl v Caracasu nikaragujský prezident Daniel Ortega.

Celosvětový trend zvyšování potravin vyvolal hladové nepokoje již na mnoha místech planety, nejnásilnější protesty se nedávno rozhořely na Haiti, v Indonésii a v Kamerunu.

Přestože produkce potravin je na vzestupu, odborníci jsou pesimističtí: ceny potravin se nebudou stabilizovat dříve než za deset let, což pro chudé země představuje neřešitelný problém.