Zatímco hrozba pro astronauty na ISS již pominula, diplomatické dopady ruské vojenské akce na oběžné dráze jsou citelné i dnes. „Bojová zkouška provedená v polovině listopadu znamenala vzácný průnik dvou prvků bilaterálních vztahů mezi USA a Ruskem: na jedné straně neustálé testování a vzájemné provokace, které definují jejich napjatý vojenský vztah, a na druhé straně dlouhotrvající přátelství mezi NASA a ruskou vesmírnou agenturou,“ napsal americký deník The New York Times (NYT).

Po dvě desetiletí byla vesmírná stanice symbolem triumfu diplomacie ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskem, obvykle izolovaným od napětí na Zemi. Ruští kosmonauti cestovali na oběžnou dráhu na palubě raketoplánu, a když raketoplány přestaly létat, stala se ruská loď Sojuz na téměř deset let jediným dopravním prostředkem pro NASA a americké astronauty.

I provoz samotné stanice vyžaduje úzkou spolupráci obou vesmírných mocností. Ruský segment je závislý na elektřině vyráběné americkými solárními panely, zatímco stanice jako celek závisí na ruském zařízení ovládajícím její oběžnou dráhu.

Dlouholeté přátelství v problémech 

Ale sestřelení satelitu i rostoucí napětí mezi USA a Ruskem ohledně Ukrajiny plus celá řada dalších menších konfliktů komplikují dlouholeté přátelství a spolupráci mezi NASA a Roskosmosem. Přitom obě agentury jsou před podpisem několika dohod, které by prodloužily jejich solidní vztahy na další roky. Jenže vesmírné záležitosti prostě nelze zcela oddělit od pozemských sporů.

Ruští kosmonauti by třeba podle těchto smluv mohli letět v Crew Dragonu od SpaceX a američtí astronauti dále v Sojuzech. Zároveň by se upevnila spolupráce na vesmírné stanici. Jenže tyto dohody potřebují mj. souhlas z Bílého domu, jehož hlavním současným zájmem je vyhnout se ozbrojenému konfliktu s Ruskem kvůli Ukrajině. Schválit ho ale musí i americké ministerstvo zahraničí, které zase hledá cesty, jak zastavit Rusko v dalším využívání protisatelitních zbraní. Dohoda o další vesmírné spolupráci se tak stala rukojmím aktuálních pozemských problémů, uvedl NYT.

„Doufám, že tento projekt nebude zpolitizován," řekl deníku Rogozin k řadu let připravovaným dohodám. „Ale nikdy si nemůžete být jisti.“

Rogozin, bývalý vicepremiér, který dohlížel na ruský zbrojní průmysl, má s bouřlivými americko-ruskými vztahy přímou zkušenost. V roce 2014, po ruské anexi Krymu, na něj USA uvalily osobní sankce. To mu zabránilo ve vstupu do Spojených států a zkomplikovalo možnost setkání s americkými protějšky.

Bill Nelson, bývalý floridský senátor a současný administrátor NASA, nejdříve označil listopadový test ruské rakety za „ubohý." Při následných rozhovorech s Rogozinem však zmírnil svůj tón. Vyjádřil znepokojení nad novým oblakem kosmických trosek, ale podle jeho přesvědčení Rogozin předem nevěděl, že ruská armáda provede tento protisatelitní test. Nelson pro NYT řekl, že si myslí, že šéf Roskosmosu je „mezi kladivem a kovadlinou, proto toho nemohl moc říct. Byl rezervovaný, což naprosto chápu," dodal Nelson.

Den před testem dokonce odletěla do Moskvy delegace vysokých představitelů NASA, včetně zástupce šéfa agentury Roberta Cabanaho, aby jednala přímo se svými ruskými protějšky. Během večeře s Rogozinem znovu všichni potvrdili ochotu uzavřít barterovou dohodu a rozšířit spolupráci na vesmírné stanici po roce 2024. Rus pak v nedávném rozhovoru uvedl, že ministerstvo obrany test s Roskosmosem předem nekonzultovalo, a vysvětlil, že ruská armáda má své vlastní možnosti pro sledování vesmíru, aby určilo, zda bude raketový útok ohrožením pro vesmírnou stanici. Ale také dodal: „Nemohu říci všechno, co vím.“

I přes současné napětí mezi vesmírnými mocnostmi Rusové na začátku ledna oznámili, že Anna Kikinová, jediná žena v ruském sboru kosmonautů, bude první Ruskou, která poletí do vesmíru v kapsli SpaceX Crew Dragon, a to letos na podzim. Nelson ale poukázal na to, že současné rozhovory kvůli testu a geopolitickému napětí výrazně zpomalily. Rogozin uvedl, že si nemyslí, že Rusko provede další protisatelitní test.

Doba se změnila 

Ovšem i kdyby protisatelitní zbraně úplně zmizely, aliance mezi NASA a Roskosmosem se stejně postupně smrskává a vzájemné vztahy mezi oběma agenturami se už nyní soustředí už jen na provoz vesmírné stanice.

„V 90. letech minulého století byla vesmírná stanice pro USA klíčem k vybudování nových vztahů s Ruskem po konci studené války. Zároveň se díky společnému vesmírnému programu Rusko soustředilo na mírové využití svého raketového a leteckého průmyslu a nezásobovalo režimy jako Írán a Severní Korea,“ sdělil Brian Weeden, analytik think-tanku Secure World Foundation. Jenže dnes už nejsou tu nejsou optimistické devadesátky.

NASA přestala platit 90 milionů dolarů za místo pro astronauta v ruské raketě Sojuz. Není proč, s Crew Dragonem létají Američané do kosmu od roku 2020, a to ruské agentuře odřízlo klíčový zdroj příjmů. Jedna z amerických raketových společností přestala nakupovat motory od Rusů, čímž je odřízla od jediného zdroje příjmů. Rusko není mezi americkými spojenci spolupracujícími s NASA na vyslání astronautů na Měsíc v příštím desetiletí, a tak navázalo spolupráci s Číňany v jejich lunárním programu.

„I kdyby se spolupráce na vesmírné stanici rozšířila, pravděpodobně to stejně bude poslední kapitola civilního vesmírného vztahu USA a Ruska,“ pokračoval Weeden. NASA již pracuje na možnostech pro komerční výstavbu orbitálního výzkumného zařízení, které by nakonec nahradilo ISS, což nejspíš přeruší i tuto posledních spojnici mezi zeměmi. „Mezinárodní vesmírná stanice byla výsledkem jedinečné souhry okolností, které již pominuly,“ dodal pro americký deník analytik.