Na základě uvedené změny, kterou kritizovala také opozice a asociace výzkumných agentur, by poslední výsledky průzkumů před nadcházejícími volbami mohly být na Slovensku zveřejněny v první lednové dekádě. Slovensko se tak zařadilo mezi málo zemí na světě, které schválily dlouhé moratorium.

Čaputová už dříve oznámila, že v případě prolomení jejího veta požádá ústavní soud o přezkoumání zákona a o pozastavení jeho platnosti.

Prodloužení moratoria na výsledky sondáží prosadili ve sněmovně zejména poslanci dvou ze tří vládních stran spolu s krajně pravicovou stranou Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) a s několika nezařazenými zákonodárci.

Část koalice prodloužení moratoria zdůvodnila tím, že prostřednictvím průzkumů se politické strany snaží ovlivňovat voliče. Někteří koaliční poslanci rovněž tvrdili, že je potřeba chránit voliče před dezinformacemi a účelovými informacemi. Koalice ale přiznala, že novela zákona nezabrání před nadcházejícími volbami případnému zveřejňování výsledků sondáží popularity slovenských politických stran například na zahraničních webech.

Dlouhé moratorium na sondáže

Již platné dvoutýdenní moratorium na sondáže, které se před parlamentními volbami uplatňovalo ve stávající podobě poprvé v roce 2016, patří na Slovensku mezi nejdelší v Evropě. V České republice začíná tři dny před otevřením volebních místností a platí do jejich uzavření.

Kvůli zmíněnému moratoriu nebyly krátce před parlamentními volbami na Slovensku před třemi lety zveřejněny výsledky anket, které zachytily výraznější změny v oblibě některých stran. Největším překvapením voleb se nakonec stala LSNS, která získala osm procent hlasů.

Dlouhodobě nejoblíbenější politickou stranou na Slovensku je nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, byť její popularita v posledních letech klesla a v nejnovějším průzkumu agentury AKO se dostala pod 20 procent. Tříčlenná vládní koalice by podle sondáží většinu ve sněmovně nezískala. Do sněmovny by se mohlo dostat až devět stran či koalic. Popularita několika z nich se pohybuje kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny.