Organizace na ochranu lidských práv dala dohromady stovky rozhovorů s oběťmi a svědky týrání, oficiální dokumenty a satelitní snímky a vytvořila dosud nejpodrobnější obraz života ve vězeňském systému Severní Koreje.
Na základě rozsáhlého vyšetřování se zjistilo, že „i deset let po zřízení vyšetřovací komise OSN stále dochází k systematickému a rozsáhlému porušování lidských práv,“ citoval portál CNN vyšetřovatele organizace Korea Future Kima Jiwona.

Skupina zdokumentovala více než tisíc případů mučení, stovky znásilnění a dalších případů nelidského zacházení. V rámci vyšetřování zmapovala 206 zadržovacích zařízení a tvrdí, že za zneužíváním stojí i vysoce postavení úředníci.
K obědu kukuřice
Organizace upozorňuje například na případ vězněné skupiny tří lidí, kteří se pokusili o překročení hranic, což je v zemi trestný čin. Jedna žena ze skupiny byla v sedmém měsíci těhotenství donucena k potratu, ostatní dostávali denně k jídlu jen 80 gramů kukuřice, a museli tak jíst i šváby a hlodavce, aby se zasytili. I ostatní dostávali k jídlu jen kukuřici smíchanou s rýžovými otrubami, tedy jídlo, které je používané spíše jako krmivo pro zvířata. „Dostali jsme pouze kukuřičnou mouku, asi 100 gramů třikrát denně,“ popsal jiný bývalý vězeň.
Zločiny proti lidskosti
Bití a šikana v celách jsou prý na denním pořádku. „Ve vězení to bylo, jako bychom byli králíci, dostávali jsme jídlo zpoza mříží. Nezacházeli s námi jako s lidmi, ale jako s nějakým zvířetem,“ přiblížila jedna z přeživších, která vypověděla, že by bylo lepší být mrtvá, než žít v takových podmínkách.

Portál BBC doplnil, že se vězni až dvanáct hodin denně nesmějí hýbat. Tvrdě trestáno bylo i tiché zašeptání dalším spoluvězňům. Další svědci popsali bití do rukou kroužkem od klíčů či dřevěnými holemi do stehen. Pro list The Guardian další svědkyně uvedla, že vězni sloužili jako bouchací pytle pro dozorce, bili je údajně holí, koženým páskem i židlí. Jedna osoba byla dokonce potrestána za to, že v noci chrápe. Ona i všech dvanáct spoluvězňů museli udělat tisíc dřepů. Odsouzení taky museli vydržet v jedné fixované pozici celé hodiny.
„Situace ve vazebních zařízeních byla jedním z nejhorších příkladů porušování lidských práv, které vidíme v Severní Koreji,“ uvedl zástupce Úřadu OSN pro lidská práva v Soulu James Heenan s tím, že nelidské podmínky ve vězení dosahují úrovně zločinu proti lidskosti.
Příběh ženy, která utekla společně s dozorcem z KLDR:
Nelidské podmínky pro převychování
Cílem vězení není podle organizace zadržování a rehabilitování odsouzených osob, ale izolovat od společnosti ty, jejichž chování je v rozporu s prosazováním autority vůdce Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong-una. Organizace si myslí, že cílem režimu je skrze nucené práce a trestající brutalitu převychovat lidi a vynutit si jejich loajalitu.
Kauza umučeného Američana v KLDR:

Severní Korea je známá jako jedna z nejrepresivnějších zemí na světě, obvinění z porušování lidských práv však popírá. Naopak ho popisuje jako „nátlakovou kampaň na lidská práva vedenou Spojenými státy“. USA podle KLDR používá obvinění z porušování lidských práv jen jako záminku pro invazi do země.
Jaké je to žít v severokorejské věznici očima vězňů:
Organizace si od zveřejněných svědectví a dalších důkazů o nelidských podmínkách v severokorejských věznicích slibuje hlavně to, že západní země uplatní cílené sankce proti některým obviněným a povedou soudní řízení, ve kterých se dosavadní zjištění použijí jako důkazní materiál.
Severokorejské vězení jsou dvojího typu, v zemi existují velké internační tábory pro politické vězně, kterým v Koreji říkají kwan-li-so, a pak reedukační zajatecké tábory, kwo-hwa-so. V táborech pro politické vězně má být drženo kolem 120 tisíc lidí.

Techniky, které se používají v politických vězeních, jsou údajně využívány i v běžných věznicích. Podmínky, které ve vězení panují, se často přirovnávají k zacházení v koncentračních táborech a věznice jsou kvůli tomu označované jako „severokorejské gulagy“.