Už dříve se v médiích objevila zpráva o neobvyklé nákaze šířící se Rovníkovou Guineou. Nyní vláda této středoafrické země s 1,6 milionem obyvatel potvrdila, že se jednalo o virus marburg, kterému od 16. února podlehlo zatím devět lidí. Rovněž bylo nahlášeno dalších šestnáct případů s příznaky zahrnujícími horečku, únavu a krvavý průjem.

Je to poprvé, co v této oblasti propukla epidemie marburské horečky. V sousedním Kamerunu bylo podezření na nákazu virem u dvou šestnáctiletých dětí, tyto případy však Světová zdravotnická organizace (WHO) nepotvrdila. Upozornila ale, že nemoc může způsobit smrt až v 88 procentech případů. Nyní se experti zabývají tím, jak předejít dalšímu šíření.

Příznaky nemoci

Vysoce nakažlivý a extrémně nebezpečný marburg patří mezi krvácivé horečky jako ebola, která se řadí také mezi jedny z nejnebezpečnějších nákaz, s jakými se lidstvo kdy setkalo. Podle zprávy WHO jsou i jeho příznaky podobné. U nakaženého člověka se náhle projeví vysoká horečka doprovázená silnou bolestí hlavy a malátností.

Tání permafrostu může mimo jiné způsobit také únik nebezpečných virů.
Pandořina skříňka ze Sibiře: Tamní půda ukrývala zombie viry, mohou být hrozbou

Třetí den začne trpět silným vodnatým průjmem, bolestmi a křečemi v břiše, nevolností i zvracením. Do týdne se u mnoha pacientů objeví závažné hemoragické obtíže, které mohou zahrnovat krvácení pod kůží, ve vnitřních orgánech nebo z úst, očí či uší. Také stolice i zvratky obsahují krev. V kritických případech nastává obvykle osmý až devátý den úmrtí pacienta.

Marburg je velmi smrtící. „Průměrná úmrtnost je přibližně 50 procent. Ale v závislosti na kmeni a způsobu léčby infekce může zemřít až 88 procent nakažených,“ uvedla WHO podle britského deníku Sky News.

Šíření viru

Virus se na člověka pravděpodobně přenesl z netopýrů čeledi kaloňovitých. Jedná se o velké býložravé létající savce žijící v hejnech na ovocných stromech. Jsou také přenašeči eboly.

Mezi lidmi se marburg šíří přímým kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených osob nebo s jimi kontaminovanými povrchy a materiály, jako jsou například lůžkoviny nebo injekční vybavení, což je pak následně spojeno s těžším průběhem onemocnění.

Nemoc má dlouhou infekční dobu, což zvyšuje riziko nakažení. Osoby jsou infekční, dokud jejich krev obsahuje virus. Mohou jej tak přenášet i po smrti, zejména při pohřebních obřadech, pokud dojde k přímému kontaktu s tělem.

Zdroj: Youtube

Nejedná se však o novou nemoc. Deník Sky News uvedl, že v letech 1967 až 2022 se ve světě vyskytlo už patnáct ohnisek nákazy. Některá z nich zahrnovala pouze jeden až dva případy, ale objevila se i taková, kde onemocněly desítky lidí. Největším bylo to v Angole v letech 2004 až 2005, kdy se nakazilo 252 lidí. Současný výskyt v Rovníkové Guinei dosáhl pouze dvouciferného čísla. WHO však znepokojila zpráva, že se virus objevil i ve vedlejším Kamerunu, což by mohlo signalizovat, že dochází k nezjištěnému šíření.

Neexistuje vakcína ani lék

Ačkoliv se virus mezi lidmi vyskytuje už několik desítek let, zatím proti němu neexistují žádné schválené vakcíny ani léky. Marburská horečka se pouze zmírňuje rehydratační léčbou, která zvyšuje šanci na přežití infikovaného jedince.

Vědci se nyní předhánějí v testování experimentálních vakcín. Existuje pět potenciálních kandidátů, kteří dosáhli slibných výsledků ve studiích na zvířatech. Účinnost na člověku se však ještě musí otestovat.

Reakce odborníků na riziko epidemie

Světová zdravotnická organizace pochválila úřady středoafrické země za jejich rychlé a rozhodné chování, díky kterému se mohlo co nejdřív zareagovat. Proto uspořádala 14. února naléhavou schůzku o marburgu, aby se situace mohla řešit.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v Ghaně epidemii nemoci, kterou způsobuje virus marburg
V Ghaně se u dvou lidí potvrdil virus marburg. WHO vyhlásila v zemi epidemii

Hlavním tématem jednání byl záměr testovat vakcíny proti viru. Tři výrobci vakcín uvedli, že by pravděpodobně mohli poskytnout dávky k testování. Nezávislí experti nyní vyhodnotí, kterému kandidátovi dát přednost. WHO posléze bude spolupracovat se zdravotníky v Rovníkové Guineji na tom, jak by zkouška mohla vypadat.

Dále pak ve zveřejněném prohlášení uvedla, že týmy, které dříve sledovaly šíření covidu-19, se nyní přesunuly do Rovníkové Guineji, aby posílily dohled nad výskytem nemoci a případně omezily její šíření. WHO dále do Afriky vyslala epidemiology, odborníky na prevenci před infekcí a laboratorní experty. Také rozšířila komunikaci o hrozících rizicích. Do zasažené oblasti poslala také laboratorní stany s rukavicemi pro testování vzorků a sadu obsahující osobní ochranné prostředky, které může používat pět set zdravotníků.