„Poté, co výstražný systém dostane signál o raketovém útoku, vyšleme do vzduchu stovky, opravdu stovky raket, které není možné zastavit… Co to znamená? Pád částí raketových hlavic na ruské území je tak jako tak nevyhnutelný. Nicméně z nepřítele nezůstane nic, protože zlikvidovat stovky raket nelze,“ řekl Putin ve vystoupení, jehož část zveřejnil ruský portál Izvestija. Zdůraznil, že Rusko má nyní k dispozici hypersonické zbraně.

Putin naznačil, že podle něj by hrozba použití jaderných zbraní mohla přijít z USA. Prohlásil, že Rusko na rozdíl od USA dosud neuvažovalo, že by bylo z jeho strany přípustné provést jako první preventivní jaderný úder.

„USA mají teorii preventivního úderu… Když už mluvíme o odzbrojovacím úderu, tak by možná stálo za to zamyslet se, jestli nepřevzít některé postupy našich amerických partnerů ohledně zajištění bezpečnosti,“ citovala Putina agentura TASS.

Americký ministra obrany Austin v reakci na Putinova slova řekl, že vyhrožování jadernými prostředky je vysoce nezodpovědné. „Zatímco Kreml pokračuje v kruté a ničím nevyprovokované válce proti Ukrajině, celý svět pozoruje, jak se Putin pouští do velmi nezodpovědného řinčení jadernými zbraněmi,“ řekl šéf Pentagonu.

Zrada minských dohod

Ruský prezident během svého vystoupení také obvinil ze zrady účastníky minských dohod, především Německo a Francii. Putin reagoval na rozhovor bývalé německého kancléřky Angely Merkelové s týdeníkem Die Zeit, v němž řekla, že dohody byly pokusem poskytnou Ukrajině čas a dát jí příležitost zlepšit svoji obranu. Cílem minských dohod bylo ukončit válku na východní Ukrajině, která se rozhořela v roce 2014 poté, co Moskva podpořila místní proruské separatisty.

Putin uvedl, že právě kvůli rozčarování z minských dohod si Rusko není jisté, s kým jednat ohledně současné situace na Ukrajině. „"Už mnohokrát jsem řekl, že jsme připraveni dojít k dohodě, jsme otevření, ale nutí nás to zamyslet se, s kým máme tu čest,“ sdělil Putin.

Ruská vojska vpadla na Putinův rozkaz 24. února na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si už podle odhadů vyžádal desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.

Dojde ke snížení těžby? 

Putin dnes také ujišťoval, že cenový strop na ropu Rusko neohrozí. Na jeho výši 60 dolarů za barel se minulý týden dohodly skupina vyspělých ekonomik G7 a Austrálie a také Evropská unie. „Pokud jde o naši reakci, tak už jsem to říkal - jednoduše nebudeme prodávat do těch zemí, které taková rozhodnutí přijímají. Budeme také přemýšlet, že v případě nutnosti snížíme těžbu,“ řekl šéf Kremlu.