Z toho jen polovina se dostane k odborné péči. Podle poslední nezávislé studie společnosti RAND se většina postižených straní léčby, protože se obává, že přiznání psychologických problémů by mohlo narušit jejich kariéru.

„Dokud se jim nedostane náležité a účinné péče v oblasti duševního zdraví, bude to mít dlouhodobé následky pro ně, ale také pro celý národ,“ řekl Terri Tanielian ze společnosti RAND.

Na 320 tisíc vojáků utrpí traumatické poškození mozku již během nasazení. Posttraumatická stresová porucha totiž může pramenit z válečného traumatu, když voják utrpí zranění nebo je něčeho podobného svědkem. Symptomy podrážděnosti, výbuchy zlosti, poruchy spánku a koncentrace, krajní ostražitost a přehnané reakce na překvapení později vedou k pocitům napětí, deprese a úzkosti. Pentagon na základě studie začíná projevovat zájem o kvalitní duševní léčbu svých hrdinů a hodlá najmout 275 odborníků. Záměry vojenských plánovačů nicméně maří fakt, že jen málo civilistů se chce své profesi věnovat ve válečné zóně.

Pomůže věda

Americká vláda se hodlá také náležitě postarat o vojáky, kteří utržili fyzická zranění. Částkou 250 milionů dolarů podpořila lékařský výzkum, který pomůže válečným veteránům postavit se na nohy. Cílem vědců je během pěti let vyvinout terapii, která úspěšně odstraní popáleniny, vyléčí poranění bez šrámů a rekonstruuje části obličeje i údy. Vědci hodlají uměle pěstovat náhradní uši, nos, kůži, svaly, nervy, kosti, cévy a implantují je postiženému na poškozené místo. Generálporučík Eric Schoomaker, velitel armádní chirurgie, vyjádřil naději, že terapie během několika let pomůže těžce zraněným vojákůmi civilistům.

Příkladem je případ mariňáka s hlavou pokrytou popáleninami. Podstoupil 40 operací, ale jeho uši a nos nebylo možné obnovit. Díky terapii by bylo možné z jeho kmenových buněk vypěstovat další buňky, z nichž by se vymodelovalo nové ucho nebo nos, které by po připojení k tělu splňovaly své funkce.